Hanácký Slovníček

Zajímá vás něco o hanáčtině? Nachystali jsme pro vás hanácký slovníček..
 

Jak se říká...

Až se mo vjedyrko třepalo   až se mu břicho třáslo
A což teprov(f) debe zvjeďel   a což teprve, kdyby se dozvěděl
Abe se očeťe   aby se na vlastní oči
A karé pryč   a rychle zmizet, utéct
A dá ťe pár po tlamje   a dá ti pár po hubě
Bode čekankó   copak bude čekat až si pro ni některý chlapec přijde
Bele v próhranko   prohráli
Bel rozmaširované   byl rozbitý, rozjetý
Bele rozčepéřené jak morák   byli rozčílený jak morák
Bele o hráča   byli v kuželně
Celé deň roznosel na patách   celý den chodil bez cíle
Co se to šeje   co se to chystá, připravuje
Co z teho vekvete   co z toho bude
Co zas majó pod počéfkó   co zase mají za lubem
Co s tó palétó   co s tou cedulkou, lístkem
Co se oháňel tó rafikó   ten co dirigoval
Co to tade slešim   co to tady cítím – často se na Hané říkávalo místo cítím, slyším
Domlova bela statá   domluva byla stvrzena podáním ruky
Dlóhy véklade drživale   mívali dlouhé proslovy
Do zemlavéch ďňu   do zimních dnů
Deť se mo nese, jak na ofjerové misce   nabízí se chlapci, aby to každý viděl
Doma odsep jenom zkrátka a posledek neché v mjecho   domařekni jen nejnutnější, zbytek si nech pro sebe
Dó na mňe tahe, tož přeméšlim, do keré hospode bech se mjel posťit   jdou na mne chutě a tak přemýšlím do které hospody si mám zajít
Ešče mo v hlavje začalo hločet   ještě ke všemu mu začalo v hlavě zvonit, hučet
Ešče ťe neco krpi   ještě tě něco mrzí
E ďi, nijačeno, nos podolek a já si vobojo holinke   když jsi k ničemu, tak nos zástěru a já si obuji holínky
(budu dělat mužskou práci)
Foňiš celó noc jak krópovy mračno, že bes e mrtvyho vestrašel   funíš celou noc jak bouřkové (kroupové ) mračno,že bys i mrtvého vystrašil
Hňiješ pod kamnama ale tře hoďine   lenošíš již tři hodiny
Hovjezi řizek   tvarůžky z tvarohu, tvaroh je z mléka, mléko je od krávy a kráva je hovězí dobytek
Heské kos hore zarazel se ešče hlóbš než ke spoďňim vodám a otevřel kominke do zemské kocheňe, gde se vetápi serkó   sopka
Chce velizt z kéške po obrácené vařeše   chce se dostat velmi lacino z nepříjemností, které sám zapříčinil
Jejich kroke zalihale   jejich kroky se ztrácely
Jeho isťe zkrpjelo na neisto   jeho jistota se změnila na nejistotu
Jeda na svážko rže   jedouce svážet ryž
Jož zme se neviďele jak f trnke rok a kadlátke tédeň   již jsme se neviděli velmi dávno
Jedl a pil až mo za ošama vrzgalo   jedl a pil až mu za ušima vrzalo
Je z teho jak na hřebikách, jak na vochle   je z toho zmatený, rozčarovaný
Jak je dobře, dež nevidim aňi zhlidu aňi šklibu   jak je dobře, když na mne nikdo nezahlídá a ani se nešklebí
Kesely jabko, oleža se, stává se náviném, natrpklá hroška pecó zesládne, zcokrovaťi   co je kyselé a natrpklé, nemusí tak navždy zůstat
Mjele křevé prach   byl velmi špatný m střelcem
Mjelo-le tak bet   mělo-li to tak být
Mešlenke hoňil jak komáre, co mo bzočeke nad hlavó   myšlenky se mu velmi rychle honily hlavou
Mńela na ňeho devjet plamenéch jazeko jak saň   byla na něho jak devítihlavá saň
Mňe tak lehko neokmitnete   mne tak lehce neošidíte
Maťička bele v mjesťe v hrncich a taťiček v prasatech   máma byla kupovat hrnce a táta prasata
Mo dale pádem   mu dali hned
Na mancére roztrhal psaňó   na kousíčky roztrhal psaní
Nepoposťim aňi debe krópa bela za dokát   nesvolím, ani kdyby kroupa byla za dukát
No, stréc só zas dnes v maršo   vida, strýc jsou zase dneska v náladě
Nehoč, ať se nedožločim   nehudruj, ať se nerozčílím
So na posleďňi ďirko   jsem na umření
Oče ťe na ňem trčijó, jak lopónovi vlci na chlopatym kožocho   visíš na něm očima
Opatrnosť je dobrá kosť   opatrnost je jako dobré jídlo
Ošil mňe rozom   nevím si rady
Panáčkovi se ďivá do miška   má na kahánku
Po dvóch jalov(f)covéch sposťil klapke přes panenke, hlavó migl na stul a jož bel v páňe   po dvou jalovcových zavřel oči, hlava mu spadla na stůl a usnul
Proháňijó mňe jak pozadek na fukaro   pomlouvají mne
Přende k promňeňeňó   bude se vdávat
Rač bodo po smrťi táhat mračna jak staré mládenec, než bech si vzal staró   kdo se neožení a zemře jako starý mládenec, tahá po smrti mraky po obloze
Stálo to hrotke slz  košeno hamáro   stálo to hrotky slz  a plný koš nepříjemností
Senko, te máš škraňe same dulke a ďobke, vepadá to, žes mjel osépke, nebo že be na tobje čert mláťil hrach po neštovicích zůstávaly na tvářích důlky a o tom se
říkalo, že na něm mlátil čert hrách
Šil hneď do prosa   začal hned prosit
Te ten gront tak zlomiroješ, že se něho aňi psék nezastavi – a ten ne mine jednyho roha   jsi velmi špatný hospodář a grunt přivedeš na mizinu, ani pes se u něj nezastaví
Ten, ciťa se vesazované na sklopec   ten, kdo se cítí povznešený
Vepadáš jak krmené šendel   vypadáš velmi špatně
Včel má každé nos jak modrc v novinách,   teď má každý nos v novinách, mluví jak profesor, ale
mlovi jak profesór, ale pře hospodářstvi sotva kolomaz od podmásli rozezná   v hospodářstvi sotva kolomaz od podmásli rozezná
Zas máš v ocho ošála ?   zase děláš, že mne neslyšíš ?
Zpivale jak hóser, dež mo zaskoči zrnko   zpívali velmi špatně
 
Po hanácke Po panske
ô (nás) u (nás)
ôšôšněné ušpiněný, ušušněný
ôšál škvor
ôščôřovat se (ôščôřôjô, ôščôřôješ, ôščôřôjó se) usmívat se
ôščépnôti uštípnutí
ôščépnót (ôščépnô, ôščépneš, ôščépnó) uštípnout
ôščepek odštěpek
ôšet (ôšejô, ôšeješ, ôšejó) ušít
ôškrt okřesaný mlýnský kámen
ôšmóranec umazanec
ôšnica způsob vázání lipského šátku (“na ošnice“)
ôšobrstané, -á, -y, -i ušpiněný, -á, -é, -í
ôšoplstané, -á, -y, -i ušpiněný, -á, -é, -í
ôštknót (ôštknô, ôštkneš, ôštknó) uštknout
ôšvajcnót (ôšvajcnô, ôšvajcneš, ôšvajcnó) odříznout, ukrojit, uříznout
ôžêt (ôžêjô, ôžêješ, ôžêje, ôžêjeme, ôžêjete, ôžêjó) užít
ôžirat se (ôžirám, ôžiráš, ôžirajó se) trápit se
ôčêčané, -á, -y unavený, á, -é (o díteti)
ôčêt (se) ôčim, ôčiš, ôčijó (se) učit (se)
ôčêtel učitel
ôcapkané, -á, -y, -i unavený, -á, -é, -í
ôcaplované, -á, -y, -i vysílený, -á, -é, -í
ôcaprtané, -á, -y, -i uchozený, -á, -é, -í
ôcasnované, -á, -y, -i utahaný, -á, -é, -í
ôdôndané, -á, -y, -i unavený, -á, -é, -í
ôdačkat (ôdačkám, ôdačkáš, ôdačkaji) umačkat
ôdatné, ôdata hrdý, statečný
ôderêt (ôderim, ôderiš, ôderijó) udeřit (také o hromu)
ôderka druh dřevěné dýmky
ôdobróchat (ôdobróšô, ôdobróšeš, ôdobróšijó) udobřit, uchlácholit
ôféfnót (ôféfnô, ôféfneš, ôféfnó) utéct nepozorovaně, vytratit se
ôfóknót (ôfóknô, ôfókneš, ôfóknó) zmizet (tajně)
ôhôdit (ôhôdim, ôhôdiš, ôhôdijó) uudit (dok.)
ôhřébnót (ôhřébnô, ôhřébneš, ôhřébnó) ukousnout
ôhřit se (ôhřejô, ôhřeješ, ôřejó se) zahřát se, přehřát se
ôhnót (ôhnô, ôhneš, ôhnó) uhnout, vyhnout
ôhonit (ôhonim, ôhoniš, ôhonijó) uhonit
ôcháč krajáč, kameninový hrnec
ôchalgat (ôchalgám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) uchlácholit, ukonejšit
ôchlovat (ôchlôjô, ôchlôješ, ôchlôjó) bít
ôkêsané, -á, -y, -i zakysaný, -á, -é, -í
ôkřečet (ôkřečim, ôkřečiš, ôkřečijó) ukřičet
ôklóct (ôklôčô, ôklôčeš, ôklôčó) utlouci - například máslo
ôklóhnót (ôklóhnô, ôklóhneš, ôklóhnó) uklouznout
ôklózet (ôklózim, ôklóziš, ôklózijó) uklízet
ôklačêt -čit (ôklačim, ôklačiš, ôklačijó) utlačit (např. vozík)
ôklohnit (ôklohnim, ôklohniš, ôklohnijó) uvařit (neodborně a ledabyle)
ôkrévat (ôkrévám, ôkréváš, ôkrévaji) ukrývat
ôkrêt (ôkrêjô, ôkrêješ, ôkrêjó) ukrýt
ôlebedit se (ôlebedim, ôlebediš, ôlebedijó se) usadit se
ôleca, ôlečka ulice, ulička
ôlefčêt (ôlefčim, ôlefčiš, ôlefčijó) ulehčit, usnadnit
ôlevovat (ôlevôjô, ôlevoješ, ôlevojó) ulevovat
ômôčené, ômôčená umučený, umučená
ômêt (ômêjô, ômêješ, ômêjó) umýt (např. nádobí)
ômêt se (ômêjô se, ômêješ se, ômêjó se) umýt se
ômatlat (ômatlám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) ušpinit
ômatrované, -á, -y, -i unavený, -á, -é, -í
ôminek, óminek předsevzetí, úmysl
ômknót se /nekemô/ (ômklo se mô) neuspět (neuspěl)
ômrněné nelibý, nevzhledný
ônikat (ônikám, -áš, -ajó) unikat
ôondané, -á, -y, -i unavený, -á, -é, -í
ôpajtnót (ôpajtnô, ôpajtneš, ôpajtnó) uzmout, vzít úkradkem
ôpendovat (ôpendôjô, ôpendôješ, ôpendôjó) meškat
ôpleskat (ôpleskám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) uplácat
ôrčêt (ôrčim, ôrčiš, ôrčijó) určit
ôrbář kniha, ve které byly zapsány povinnosti poddaných
ôrustlé, ôrustlá, ôrustli urostlý, urostlá, urostlí
ôsádlêt se (ôsádlim se, ôsádliš se, ôsádlijó se) usídlit se, usadit se (i do křesla)
ôschlé, ôschlá uschlý, uschlá
ôsnót (ôsnô, ôsneš, ôsnó) usnout
ôsotoněné udýchaný
ôtěkat (ôtěkám, ôtěkáš, ôtěkaji) utíkat, běžet (nedok.)
ôtict (ôtečô, -eš, -e, -emê, -ete, -čó) utéci (dok.)
ôtikáček kabát (krátký, lehký)
ôvizet (ôvizô, ôvizeš, ôvizó) uvidět
ôviznót (ôviznô, ôvizneš, ôviznó) uváznout
šôšeň chlapec (předškolní), zaschlé okvětí na ovoci
šôšeň zakrslík, malý postavou
šôšeň (vězde) meteorit, člověk malý postavou - zakrslík
šôšk šeptání
šôškat (šôškám, šôškáš, šôšká), pošôškat šeptat, pošeptat
šôškat (šôškám, šôškáš, šôškaji n. šôšotajó) šepotat
šôšniflênta člověk drobný postavou i výkonem při práci
šôšnil zvídavý, leč ne příliš pracovitý člověk
šôšnit /se/ (šôšnim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) piplat se v něčem, s něčím
šôfánek, šôfan naběračka
šôkat (šôkám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) pobíhat z místa na místo
šôlek návlek na prst z kůže
šôpina šupina
šôpka slupka
šôt, šôti čtverák kluk, čtveráci
šáši sítina
šáchoši rákosí
šár řada, pruh
šédrem nakřivo, šikmo
šépči šípkoví
šéza kočár
šňôpat (šňôpô, -eš, -e, -eme, -ete, -ó) slídit, tajně hledat
šókala loudal, trochu opožděný při práci
šómat (šómám, šómáš, šómaji) šumět
šópal šoupálek, pták
šórem pomalu nebo nakřivo
šórem pěšky
ščôřêt se (ščôřim se, ščôřiš se, ščôřijó se) smát se, usmívat se
ščôřêt se, ôščôřovat se, ščóhlêt smát se, usmívat se
ščôglat (ščôglô, ščôgleš, ščôgló), ščôglêkat viklat (např. klikou)
ščôchnót se (ščôchnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó se) sblížit se
ščôkat (ščôkám, ščôkáš, ščôkaji) škytat
ščôkavec truskavec
ščôkavka škytavka
ščáva šťáva
ščépaná štípaná (pusa)
ščépnót (ščépnô, ščépneš, ščépnó) štípnout
ščóřánek skrojek chleba
ščóplé štíhlý, vytáhlý
ščór štír
ščórat (ščórám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) obesychat, osychat
šêšenka, šêšenkê knedlíček, knedlíčky
šêška, šêškê knedlík, knedlíky
šêškê, barôše šišky (jehličnatých stromů)
šêdlo, šédlo vážka
ščagle kusy
šêkem šikmo, z boku
šêknót se (šêknô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó se) hodit se, být vhodné (dok.)
šêkovat se (šêkôjô, šêkôješ, šêkôje, šêkôjemê, šêkôjete, šêkôjó se) hodit se, být vhodné (nedok.)
ščava, ščavík šťovík
šabala, šabalka vězení (obecní)
šacovat (šacôjô, šacôješ, šacôjó) odhadovat
ščebet štěbetání
ščedré, ščedrá štědrý, štědrá
ščepánê křížaly
ščepka, ščepetka špetka
ščerbák luční plevel z druhu čekanky
ščercháče jablka (co opravdu “štěrchají“)
ščermák pták čermáček, fojtík
šajnê staré rakouské papírové peníze
šak však
šalofenstrê okenice
šamplêca hádka
šandê šle
šarapatkê patky v zadu na saních
šatlava obecní vězení
šebela mluvka (moc mluví, ale ne rozumně)
šebinkê část trakaře nad kolečkem, nazad ohnutá
šenkovňa výčepní místnost
šenteš nálevní stůl
šestka desetník staré rakouské měny
šestrok sedadlo na voze vycpané slamou
šfidlêkat na hósle (šfidlêkám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó) hrát (nevalně) na housle
šišvoři plevel, zakvétající drobným kvítkem
šiblé přihlouplý
šibr, šifr břidlice
šifrák břidlicová deska
šiksla žena záletná
šilt kšilt
šina, šinê kolejnice
širê postroj
škařóp škraloup
škarbal, škarbale bota, boty (ochozené, staré)
škarnótka kornoutek
šklôban trhan
šklibit (šklibim, šklibiš, šklibijó) - nešklib! plakat - neplač!
šklibit se (šklibim se, šklibiš se, šklibijó se) pošklebovat se, šklebit se
škobrcat (škobrcô, -eš, -e, -emê, -ete, -có) klopýtat
škrôta ledová kra na potoce, rybníce
škrôtê boty - opotřebované, neforemné
škraň, škraně líc, líce
škrablena metla (opotřebovaná, ostrá)
škrknót (škrknô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) mrsknout, náhle vyskočit, ale i škrtnout (sirkou i nápis)
škrobáček brouček
škrpat (škrpám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) klopýtat
škut chlapčisko, výrostek
škvrklé sckvrklý
šlôpek, šlupek práh
šléšky, šléškê nočky
šlahař vedoucí olejové dílny, který šlahal roztlučený semenec
šlahanec stopa na kůži po ráně prutem
šlahnót sebó (šlahnô sebó, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) vydat se (kam)
šlajf brzda
šlajfšukê brusle (kolumbusky, kačenky, kvinty)
šlefiř brusič
álija, hálija alej, stromořadí
šliovica, šlihovica slivovice
šmôrinek umouněný chlapec
šmárgotka výraz údivu a překvapení
šmédit (šmédim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) šmejdit, lozit
šmérat (šméřô, šméráš, šmérajó) šimrat
šmahôla smažená vajíčka
šmanďa, šmanďák levák
šmarovat (šmarôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) kráčet (si)
šmikê hakê sem tam, klikyháky
šmodrcha nepořádek
šnédrovat (šnédrôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) vyjet z kolejí (vůz i saně)
šnurovaci šněrovací
šnurport kníry
šobrst šustot, šramot
šorec sukně
špôlec pulec, také malý kluk
špônt, špôntê/špônti zátka, malé dítě, zátky/malé děti
špélek, špélkê špejle
špérkê zabijačka
špacirštok vycházková hůl
špaléta vjezd do stodoly (zapuštěný)
šparačkê drobnosti
špata špatnost
šperechta strašidlo (na štědrý v. hrozil navrtáváním zlob. dětí nebozezem)
špičák krumpáč (špičatý)
špica, špice drát - paprsek (v kole bicyklu), dráty - paprsky
špidlaté, -á, -y, -i špičatý, -á, -é, -í
špidle hroty
špichél špičatý trn
šplechtačka vařečka
šplechtat (šplechtám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) smát se hlasitě
špodianti dělníci v cukrovaru, co pracují u “špodia“
šporhelt sporák
šporna ostruha kohouta (ale i jezdecká)
šprôšel příčka žebříku
špračka hračka
šprcek vrabec
šprleňové (plotek) tyčkový (plot)
šprndák měchačka (dřevěná nebo drátěná)
šršňák sršeň
šrákê koza na řezání dřeva, kšandy
šrutka kus uzeného masa
štôchat (štôchám, štôcháš, štôchaji) tlačit, strkat
štôchat se (štôchám se, štôcháš se, štôchaji se) tlačit se, strkat se
štárala šťoura
štárat (štářô, štářeš, štářó) rýpat
štêch, štêchê steh, stehy
štêchovat (štêchôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) stehovat
štêrê, štêřem, štveřêca čtyři, čtyřem, čtveřice
štêrlêstové jetel čtyřlístek
štabarc rámus, povyk
štampilka razítko
štamprlka, štamfrlka štamprle
štandl nádoba ze dřeva (na vodu, s víkem, rozšiřující se dolů)
štandlik nádobka ze dřeva
štandrle zastaveníčko, vyhrávání
štarák (do zôbu) párátko (zubní)
štichnót (štichnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) předběhnout, porazit v soutěži
štichovat se (štichôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -jó se) předbíhat se, soutěžit
štipek ždibec, kousek
štivlatê sandály
štok stůl z dubového dřeva (obvykle v hospodě)
štokrlátko židlička - bez opěradla
štráchat se (štráchám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó se) loudat se
štricla chleba bochník nebo šiška chleba
štružók slamník
štrych čertovina, žert
štvrť čtvrt (také čtvrt gruntu)
štvrtečka štamprlička
štvrtnica, štvrtně, štvrtňata sudy 1/4 hektolitrové
štycle nápěstničky
štychovat se (štychôjô, štychôješ, štychôjó se) předbíhat se, soutěžit
šulan, šulanê bramborová šiška, bramborové šišky
šupna (do šupně) kůlna (do kůlny)
šuspajtl podivín, šus
šustka děvče - živé, trochu lehčí
šutr štěrk
švajcat (švajcám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) krájet (nedok.)
švajcnót (švajcnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) ukrojit (dok.)
švidrat (švidřô, švidřeš, švidřó n. švidraji) šilhat
švidraté, -á, -y, -i šilhavý, -á, -é, -í
švihavka prut, který se dobře zaplétá
švinglař šejdíř
Ôrál Ural, hraniční horstvo v Rusku mezi Evropou a Asií
éhle ho hleďte ho
ňôhňat (ňôhňám, ňôhňáš, ňôhňajó) huhňat, mluvit nesrozumitelně
ňém, ňó jim, jí
ňém, ňó, něma ním, ní, nimi
ňórat (ňórám, ňóráš, ňórajó) pátrat
ťôhyk ťuhýk, sýček, hlasatel smrti
ťôkan hlupák 1
žáhořêt (žáhořim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) žvanit (zdlouhavě)
žébro předchůdce fukaru (na čištění obilí)
žébrovat (žébrôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) fukarovat, čistit fukarem
žédlék žejdlík (0,34 l)
žédlo zřídlo
žédlo (hmyzu) žihadlo
žékrôť svazek holí pro postavení májky
žňa, ve žňa žně, o žních
žóžel souborný název pro plazy, obojživelníky a havěť vůbec
žêčka, žêčkê, žêčenka, žêčenkê lžíce, lžíce, lžička, lžičky
žêca lžíce
žêla, žêle žíla, žíly
žêlny kořeni mochna stříbrná
žêtnica tráva s klásky
žêtnisko pšeničné pole
žêto pšenice
žêvica pryskyřice
žêvobêti živobytí
žêvy střibro rtuť
žaba chrastavá ropucha
žaběna plevel žabinec; ptačinec
žabi vino rozrazil
žabikôch nůž, kudla
žachroň žába
žaróch pryskyřník (ranunculus)
žďurchat (žďurchám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó) strkat (do někoho, něčeho)
žbôlênê bubliny
žblôňa bambula, nemehlo
žbrdolek hrbolek
ždrc, ždrce rána, rány
ždrcat (ždrcám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) trkat, drcat
ždurchnót (ždurchnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) strčit
žebří žebřiny na voze na svoz obilí, žebřiňák
žegla moučnice
žehnáček kropenka
žengla vážka vodní
žhrat jíst (hodně), žrát
žižlavé, žižlavá žhavý, žhavá
žižlavina, žižlavé rozžhavený předmět; žár, rozžhavený, žhavý
žmékačka, na žmék hra na schovávanou
žvéchat (žvéchám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) žvýkat
žvalek chuchvalec
óščepek výsměch
óchelňa útulek, domek
óchvat schvácenost, zesláblost po nemoci
óklêdná uklízení milující
ókol, ókole úkol, úkoly
óvodnica křestní plachta, v níž bývalo neseno dítě ke křtu
ê i, ano i, také
čôčet (čôčim, čôčiš, čôčijó) hledět vyjeveně
čôbat (čôbô, čôbeš, čôbaji) šlehat bičem, mazat (rychle jít)
ďôbka důlek na tváři po neštovicích
čôbnót, čubnót (čôbnô, čôbneš, čôbnó) šlehnout, uhodit
čôbrnět (čobrnim, čôbrniš, čôbrnijó) dívat se překvapeně, čubrnět
čôdit čadit
čôdit (čódim, čódiš, čódijó) čadit
čômákovat (čômákôjô, čômákôješ, čômákôjó) očumovat
čôt (čôjô, čôješ, čôjó) cítit
čářêt (čářim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) mířit (kam), jít
čáchnót (čáchnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) uhodit, udeřit, mávnout
čárat (čárám, čáráš, čárajó) chodit rázně sem a tam
čétat (čétám, čétáš, čétajó) počítat
čóhat (čóhám, čóháš, čóhajó) číhat
ďóra díra
čê, či anebo
čabalák hastroš
čaganka čekanka
čamčêt (čamčim, čamčiš, čamčijó) plakat
čamarka kabátek ženského kroje (volnější)
čamura nadávka
ênô bať inu ano
čapa noha, spíš větší
čapáček hrneček - nízký, čapatý
čapět (čapim, čapiš, čapi, čapimê, čapite, čapijó) dřepět
čapenka, čapjenka nožička
čapkó nasednót na bobek
čaplenka žena spíš širší než vyšší
čaramura strašidlo, čarodějnice
čarodlnica čarodějnice
abêdêbê ledabyle, halabala
čečůvka, čečuvka čočka
čeho teho cokoliv
čemera druh lidové nemoci
čepec orlíček obecný
čepek zátka (dřevěná)
čerchmant čert
černy jahodê borůvky
černy kořeni kostival lékařský na výrobu masti
čerti ocet bylina - potměchuť; ženská - kus čerta
čerti pyro kapraď samec (filix mas)
červená krev
čgále oči
agnózek medailon, mince zavěšená na krku
achtel osmina míry
ai (Petr ai Pavel) i, ano i, také (Petr i Pavel)
čičôrečka červený jetel
čibit -bět (čibim, čibiš, čibijó) plakat
činané, činaná pěkný, pěkná
čiré, čirá, čiry samý, samá, samé (čirý, holý)
ajbiš ibišek
čkat (čkám, čkáš, čkajó) škytat
aksamitka vydrovka (čepice s kožešinovým lemem od pánského kroje ze střední Hané)
člôn hanácký klobouk loďkovitého tvaru
člônek (v kadlckym stavô) člunek (ve tkalcovském stavu)
člôpek schůdek
člapa šlépěj, chodidlo
čmôchat (čmôchám, čmôcháš, čmôchaji) čichat, slídit
čmad, čmód kouř
čmikaná schovávaná (dětská hra)
Čehovice ves u Prostějova
asenda verbování na vojnu
řôpoň křupan
řéček, pořéčkô zítřek, pozítří
řéti (opak klásí - viz) spodní část snopu
řóchanec herda, úder do zad
řbet hřbet
řečêca, řičêca síto na obilí
řečné, -á, -y, -i hovorný, -á, -é, -í
řebřêňák žebřiňák
řebeň hřeben
ředekva ředkev
řehôla smíšek, rád se směje
řembôlák veliký knoflík do hry
řepnisko řepové pole
řičêca, řečêca síto
řika řeka
řikat v knižce (řikám v knižce, řikáš v knižce, ...) číst
atož tak tedy
čuňa, (dostat po čuni) huba, (dostat po hubě)
čurina vulgární výraz (pi..)
čvané štvaný
čvančara popleta, tlachal, žvanil, nešika
avizónek trucovna
Ďách ďábel
Ďáchant ďábel, čert
bôclák hrnek buclatého tvaru
bôchta, bôchtê buchta, buchty
bôrgêň, burgyňa řepa cukrová
bácnót (bácnô, bácneš, bácnó) udeřit
bátoš tlumok
bělka buchta
běsêt (běsim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) věšet
béčák bič, hůl
béčnik stáj pro obecního býka
bék býk
bévat (bévám, béváš, bévaji) bydlet
bóřka kroupy s krví na zabijačce
bódnica plachta, oddělující ženu“v koutě“ od ostatní světnice
baňa rána, něco extra
baňka kukaň pro kvočnu
baňkovat (baňkôjô, baňkôješ, baňkôjó) navádět (nedok.)
baček tlustý, spíš menší člověk
bêlo staty stalo se
bêt (sô, seš, je, zmê, ste, só) být
bêt do pater (sô do pater, seš .., je .. , zmê .., ste .., só ..) být vysoký
bêt hrobá být těhotná
bêt nekemô (“bêlo ji Maryša“) jmenovat se (jmenovala se Maryša)
bêt s tichó být zticha
bêtelné, -á, -y, -i pevný, pevná, pevné, pevní
babôša šátek přes hlavu, zavázaný v týle na uzel
babôlka volání na husu
babóňat (babóňám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó) ponocovat
babócet (babócim, babóciš, babócijó) brzy ráno vstávat
bacôlka, pôclenka baculka, plnoštíhlá žena
bachráč vyzrálý, plný lusk
bachraté, bachratá tlustý, tlustá (hodně)
bachroň tlusťoch
bajac kašpar, šašek
bajacovat, pajacovat (bajacôjô, bajacôješ, bajacôjó) šaškovat
bakôla koule
balôchê plky, řeči o ničem
balôta klam
balšánek máta peprná
balamôtit (balamôtim, balamôtiš, balamôtijó) klamat, šidit
balda hůl (krátká, silná)
bamôlena upolín
bambôlka kulička
baně baňaté koženky
bančêt (bančim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) bít, tlouci
barôša, barôše šiška (-y) smrku, borovice
baróšek dítě (mazlivě)
bartôšek košík na brambory
břéskat (břéskám, břéskáš, břéskajó) vřískat
břóšek, břôch bříško, břicho
břênkanec, břinkanec facka
břed vřed
Břehôla víla vodních břehů
břeteno vřeteno
březôlka barvivo velikonočních kraslic
břinkáč kovový pružný knoflík
bečêca sud ze dřeva
bečet (bečim, bečiš, beči, bečimê, bečite, bečijó) plakat
bek (do bekô se hneť nedámê) pláč (nepláčeme pro maličkosti)
beleše pečivo z kynutého těsta, plněné
bezjaderka hruška bez jader
bilé zvonek rožec polní
blôma bluma, druh švestky
blômbelat se (blômbelám, blômbeláš, blômbelaji se) klátit se
blôncala tulák, toulavý člověk
bléžêt (bléžim, bléžiš, bléžijó) ubližovat
blajštyf, blajvaz tužka
blboň, blvoň blbec, hlupák
bleška knoflík kostěný plochý
blgaté, blgatá, blgaty plandavý, plandavá, plandavé
blim blín
blmbelat (blmbelám, blmbeláš, blmbelaji) třepat se, pohazovat
bloncat (bloncô, blonceš, bloncajó) potloukat se
boži milostě masopustní pečivo (sladké)
boři bor, borový les
bobišek bobeček
bogdál čáp
bogdalec ocún
bolačka hnisavá rána
bolavé, -á, -y, -i nemocný, -á, -é, -í
Bolestné deň Velký pátek
bombela neobratný, pomalý
bombik lesklý, kulatý kovový knoflík; zdobíval hanácké vesty
boskê naboso
brômlat (brômlô, brômleš, brômlaji) bručet
brôtvan pekáč
brňák chroust sameček na niti - točí se jím, až brní
bróbek vrub, zářez, v přeneseném slova smyslu: vroubek, hřích
brókê, bróku roupy, roupů
brabóch brouk
brablec, brabec vrabec
brablenčeni mravenčení
brablenec, brablenisko mravenec, mraveniště
brčet (brčim, brčiš, brčijó) reptat, odmlouvat
brambor mramor
brant zápal, horečka, i otrava krve
branzol podešev boty (vnitřní), kůže, či látka
brbla bručoun, mluvící si spíš pro sebe
brdečko rozporka na zápřah tažného zvířete
bremelêca rýhovaná palice, kterou se křeše mlýnský běhoun
brikule (dělat) drahoty (dělat)
brněnkê punčocha s odstřiženou šlapkou (ochrana ruky při vázání obilí)
brstevník vrstevník
brstva vrstva
bryka kočátek s péry
bucat (bucám, bucáš, bucaji) ležet
burda řepa
burgyňa řepa cukrová
burnus kabát (dlouhý)
bzdina pšouk, nebo hubený, velmi málo, “nestojí ani za bzdinu“)
côňáv děvče (hanlivě)
côckê cucky
côcmat se (côcmám, côcmáš, côcmajó) škádlit se
côdit (côdim, côdiš, côdijó) pít
côchan, côchanê zbytek jídla
côchat (côchám, côcháš, côchaji) mačkat, cuchat
côksfira strojvůdce
côlék pletenec vlasů, culík
côlêt se (côlim, côliš, côlijó se) usmívat se, culit se
cômbela loudal, pomalý člověk
cômbelêt, -lit (cômbelim, cômbeliš, cômbelijó) loudat se, chodit pomalu
cômilek cumel, dudlík
cômlat (cômlám, cômláš, cômlaji) cucat
cômploch nepořádnice, špinavá žena
côrdik kousek něčeho, taky malá komůrka
céch známka opravňující chodit do lesa na trávu
códit (códim, códiš, códijó) plakat
cófat (cófô, cófáš, cófaji) couvat
córák kabát s dlouhými šosy
córat (córám, córáš, córaji) bloumat, bezcílně chodit
cêgánit (cêgánim, cêgániš, cêgáni, cêgánimê, cêgánite, cêgánijó) lhát
cêgánkê hrušky
cêgánsky tvarôžkê plody slézu (léčivka na vymývání ran)
cêmbál hroznu hrozen vína
cênk zinek
cabóřêt (cabóřim, cabóřiš, cabóřijó) rozčilovat se
cabach strašidlo, ale i kabát
cafórek dítě, co se stále drží matčiných sukní
cahél výrostek, vysoké štíhlé dítě
cajk látka na pracovní oblečení
caloň člověk spíš větší a při těle, velký kluk
cancór hadr, i kousek, popř. něco utrženého, visící, i starší šaty
cancórek kousek něčeho
caplovat (caplôjô, caplôješ, caplôjó) třepat, smýkat
casnoch děvče (neupravené)
casnovat (casnôjô, casnôješ, casnôjó) třepat, škubat, třást (hrubší než caplovat)
cavykê okolky, drahoty
cebôla cibule
cecónit (cecónim cecóniš, cecónijó) plakat, brečet
cecórek, cecór, cecórem pramínek (čůrek), proud, proudem
cecan kohoutek, uzávěr, pípa
cemr záda, hřbet
cera, (cerê), ceró dcera, (dcery), dcerou
cergulát vuřt
cezánek cedník
cibrovat (cibrôjô, cibrôješ, cibrôjó) vychovávat
cimbat z kešeně klopit z tobolky
cimbrlat (cimbrlám, cimbrláš, cimbrlajó) zvonit
ciment plecháč, mazák (nádoba na pití piva - cejchovaná)
cimentovat (cimentôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) cejchovat
cirátê okolky, ozdoby i nadbytečnosti
civébê, civéby sušené ovoce
cosêk cosi
crbolêt (crboli tam celé deň) hustě pršet (leje tam celý den)
crbolêt (crboli, crbolêlo, bôde crbolêt) pršet hustě (prší, pršelo, bude pršet - hustě)
crbolêt (crbolim, crboliš, crbolijó) čurat
crbolena nadávka ženě
crkótkem praménkem
crkan, crkánek déšť, deštíček
cuk četa, také trhnutí
cuksfira četař
curdík komůrka
cvergle hrušky solnohradky
cverhok dlabadlo na dlouhém toporu
cvibôch piškotová buchta
cvikl klín (vsazený vzadu do sukně či kalhot)
dôbeňák kožich hnědé, duběnkové barvy
dôcaté, -á, -y, -i obtloustlý, -á, -é, -í (oplácaný)
dôcnót (dôcnô, dôcneš, dôcnó) drcnout (jemně)
dôdkê, dudkê důtky
dôch duch
dôchna peřina (neprošívaná, s peřím volně umístěným v sypku)
dôchovica došková střecha
dôpa zadek, prdel
dáleba dálka
dělat si z nekeho šófkê dělat z někoho blázna
dětel datel
děvčêsko, děvčêska děvče, děvčata
džignót (džignô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) bodnout, píchnout
dóškê dozvuky po hodech (někdy trvaly i 3 dny)
dóstojenstvó (stř.r.) důstojnost
dêňa tykev
dêť vždyť
dêž když
dêbê, dêbêhmê, dêbêste kdyby, kdybychom, kdybyste
dêckê, dêcky vždycky
dacan lotr
dampf lokomobila parní
darmovise kožené řemínky na utahování kalhot koženek
darmovy pivo pivo zdarma
dřevěrné dřevěný
dřin modřín
dbálêvé pečlivý, přičinlivý
deorgêňa jiřina
dereš (bêt v derešô) vězení, šatlava, kobka (být ve vězení)
derfenyk, derfenik medaile
devaterník podběl, hojí prý devatero nemocí
diža nádoba ze dřeva na zadělávání těsta
difka děvečka, služebná
diviš divoch
dividírovat (dividírôjô, dividírôješ, dividírôjó) účtovat, rovnat si s někým účty
divočêlena, divočêlen divočina, divočin
dlóháček dlouhý nůž
dlóho, dyl, nédyl dlouho, déle, nejdéle
došêkovat (došêkôjô, došêkôješ, došêkôjó) dohodit, opatřit (čeleď do domu, věci)
došêroka doširoka
doškê došky, slaměná krytina
došprtat se (došprtám, došprtáš, došprtaji se) pomalu dojít, dobelhat se
dožebračené, -á, -y, -i sešlý (po úraze, po nemoci)
dožhrané nazlobený
dožrat (dožerô, dožereš, dožeró) popuzovat, pokoušet (ale hruběji)
dočôbat (dočôbô, dočôbeš, dôčobaji), i dočubat zešlehat
doglvané doklovaný
dochramostit (dochramostim, dochramostiš, dochramostijó) zranit, zřídit
dokořeni dokořán
dokopê dohromady, celkem
Doláci Hanáci z roviny, z nížiny
domaškařet se (domaškařim, domaškařiš, -ijó) obléci se směšně
domaraščené dotlučený
domatičkované, -á, -y, -i strhaný, unavený z práce, ale i velmi opilý
domrza člověk působící mrzutosti, otrava
dopařêt (dopařim, dopařiš, dopařijó) dopadnu, chytím
dorancêja, doranceja durancie (kulatá švestka, “nejde“ od pecky)
dorota žena lehčích mravů, bystrosti nevalné
dovi dokuď kdoví dokdy
dovico kdovíco
dozvukê posezení pořadatelů po úspěšné akci
držkožka lakomec
dróžka družička
dračka draní peří
drapnót (drapnô, drapneš, drapnó) popadnout
drbka opilost (lehká)
drdolêt (drdolim, drdoliš, drdoli, drdolijó) mluvit zbytečně
drhlena děvče s větší slabostí pro chlapce
drkotê rosol, třesavka
drnda žena lehká
drndat (drndám, drndáš, drndaji) poskakovat
drndit (drndim, drndiš, drndijó) rozčilovat se
drobinka, odrobinka, (mn.č.) drobinkê drobt, drobek, (mn.č.) drobečky
dule dolů, dole
dulek důlek(kdo ho má na bradě, dvakrát se ožení či vdá)
dvóôšnik hrnec dvouuchý
dvirca, dvircé dveře, dveří
dyšč, dyščovica, dyščuvka déšť, dešťová voda
dynko dřevěná poklice, dýnko
ešlê jestli
ešlê, ešlê pak jestli, jestlipak
eldoradi brouček “Kolorádo“, hubící zejména mák
engliša cukrátko, bonbón
epištola nadávka ženě
fôk mezera neboli fuk
fôkéř vítr (velký)
fôsekle ponožky
fôtrálek pouzdro
fôtro krmení pro dobytek, také zárubeň dveří
fôtrované, -á polstrovaný, -á
fámfrnochê chochol, fábory, zbytečná paráda
fána vlajka
féfara frkač, píšťalka
fňôkna naříkavá osoba
fókat (fókám, fóká, fókaji) foukat
fósa vousy
faň dobře
fčêléši nynější, současný, protože “fčêl“ je nyní,
faječkê kozí list
fajka fajfka
fajla pilník na kůži
fant zástava
fantovat (fantôjô, fantôješ, fantôjó) zabavit, vzít
faska nádoba z plechu s děrovaným víkem (na sádlo)
fedréšek klouček (mazlivě), chytráček
fefermincka pálenka macerovaná mátou peprnou
fecht žebrota, jít fechtem byl hodně smutný úděl
felák šikovatel
fena (i žaba) brzda - dřevěná (později železná) ráfového kola
ferôla odznak moci a trestního práva chasy o masopustu
fetoň nejmenší peníz
fiřpuň přířez
fifolêt (fifolim, fifoliš, fifolijó) pískat, zpívat
fikané přechytralý
fira četař
firhaňk záclona na dolní půli oken (zvlášť pro každé okno)
flágnót (flágnô, flágneš, flágnó) udeřit
flómgajst slivovice
flanérka mužský kabátek z černého sukna
flok, flokê kolíček, kolíčky ze dřeva na přitloukání podrážek na boty
fořpon, fiřpón přípřež (pro vojsko za války)
fojtik rehek domácí
foreják furiant
forhauz (forhóz) průjezd domem na dvůr
frôcek kluk (odrostlý, nepoddajný)
frček díl stébla od součku k součku
frajtr svobodník
frcôlka kabátek ženského kroje (přiléhavější než čamarka)
frfňátko děťátko, nemluvně
frhél výslech u soudu (verhör)
frk brk
frydka vesta starého hanáckého kroje
fták pták
ftačêna ptactvo
ftači chlib námel
furvézňa vozatajstvo
furyja posedlost (vleze do někoho)
gédê moldánky
gaťkê kalhotky (spodní prádlo žen, event. dětí)
gêgla omáčka (hustá)
gêglat (gêglô, gêgleš, gêgló) špinit (nedok.)
gagôše šišky jehličnanů
gajst lihovina, ale i elektřina
galaběna houba podřadného druhu
gamba tlama (hanlivě široká ústa), druh violy
gatě kalhoty
gatěčkê dětské kalhoty (malinké kalhoty)
gaval velký kus něčeho
gebôla hlava
gecnót (gecnô, gecneš, gecnó) spadnout, udeřit do něčeho
glé klovatina, vytékající z ran peckovitých stromů
glajdat (glajdám, glajdáš, glajdaji) klátit se, ale také kecat
glajdat (glajdám, glajdáš, glajdaji) kecat, ale také klátit se
glaskostn skleník, vitrina
glgat (glgám, glgáš, glgaji) hltat
glgoň hltavý člověk
glvat (glvám, glváš, glvaji) klovat (nedok.)
glvnót (glvnô, glvneš, glvnó) klovnout (dok.)
glvot klování
grômlêt, (grômlim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) - dok. grômlovat (grômlôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) - nedok. promlouvat, hubovat
gréfina hole spojující žebřiny žebřiňáku
grňa nůž u sečkovice
grňka zlomek nože nebo srpu, upravený k řezání
gróža kroužek, článek řetězu
gróbské, -á, -y, -i hrubý, -á, -é, -í
grêntê, grêntáček sliny, bryndáček
graca, gracka motyka, motyčka
grackê dlouhé, do týla spadající mužské vlasy
grajdat (grajdám, grajdáš, grajdá, grajdámê, grajdáte, grajdajó) pajdat
grajdnót (grajdnô, grajdneš, grajdne, grajdnemê, grajdnete, grajdnó) šlápnout (na něco, do něčeho)
granec okraj (kachlových kamen)
grif zub podkovy
grmolec, grômpolec rozporka na zavěšení zabitého prasete
gronêka kronika
gryc chlapisko
hôba ústa
hôbačka hádavá ženská
hôdica udice
hôdit (hôdim, hôdiš, hôdijó) udit
hôhňavé, -á, -y, -i zvadlý, -á, -é, -í (k ničemu, máčka)
hôjec, hôjček matčin bratr
hôkázat (hôkážô, hôkážeš, hôkážó) ukázat
hôlék ulík, dřevěná hasičská kůlna na návsi
hôleca, hôlečka ulice, ulička
hôngat (hôngám, hôngáš, hôngaji) houpat
hôsák, husák husí kukaň
hôsi vino voda
hôsle, hósle housle
hôsté, -á, -y, -i hustý, -á, -é, -í
hôzda uzda
hôzel, hôzílek uzel, uzílek, ranec, raneček
hábê staré šaty
hábovica polévka z kapusty (z kélu)
hákávat (hákávám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó) počítat, čítávat
háklêvé, -á, -y, -i háklivé citlivý, -á, -é, -í (na něco)
hárešt vězení
házet do žêta házení peněz nevěstě do talíře s pšenicí při svat.hostině
héhôla hejhula
héné hajný
héno hejno
hňápat (hňápô, hňápeš, hňápó) házet, práskat něčím
hóňa pokrývka z hrubého sukna
Hósov Úsov (obec s hradem)
haňba hanba
haňbôla, naňbôlena hambář, hambářka (nadávka)
hať, hatě svazek vrbového proutí, hať
hêbno honem, rychle
hêzdit (hêzdim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) hyzdit
hêzdit (hêzdim, hêzdiš, hêzdijó) hyzdit
Habáň stromová houba, polyphorus formentarius
habáňské, -á, -y, -i mohutný, -á, -é, -í
habatêša abatyše, i obecně jeptiška, také výřečná žena
hadi střešně lýkovec
hadra, hadrê, hadirkê hadr, hadry, hadříky
hadrlák hadrník
hafol houf
hagnózek agnusek, penízek neb medajlonek na krku nošený
hachla vochle na česání lnu (přeneseně potupný název pro starou ženu)
hajdaláčkovy divadlo loutkové divadlo
hajdalák hastroš
hajsávat se (hajsávám se, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji se) klouzat se
hajsón kluk (vysoký), také lajdák
hajsovat (hajsôjô, hajsôješ, hajsôjó) běhat po vesnici po besedách
hakê mikê sem tam, křížem krážem
haklék háček
halôz, halôze větev, větve
halôzňa místnost (velká)
halózi chrastí z lesa n. v lese
halama hoch (silný, ale málo zdvořilý)
halmara skříň
haluzék chasník mladý
hamárê nepříjemnosti, spory, různice
hambalkê hůl na zavěšování prádla
hampalíř handlíř s koňmi, také tlučhuba
hancêkrêst, hancejáš antikrist
handliřka překupnice (másla, vajíček, zeleniny, atd.)
hanzl hnědák (o koni)
harabózi haraburdí, nepořádek
harafica opilost
haran, haroš (mít ho) opice, opilost
haraska červená harasová pentle
harenda odvod
harmara, harmárka skříň, skříňka
hřébat (hřébám, hřébáš, hřébajó) kousat
hřébek, hřébky (i -kê), jit na hřébky (i -kê) hřib, houby, jít na houby
hřebiček karafiát
hřebica klisna, kobyla
hřit se (hřé se) hřijô se, hřiješ se, hřijó se hřát se (hřej se)
hauzirnik obchodník (podomní)
hdêsê, kdêsê kdysi
hde kdy (časově); kde (místně)
hdehdo kdekdo
hdesê, kdesê kdesi
hdosê, gdosê kdosi
hdovi kdož ví
herteple nebo erteple brambory
hihlat se (hihlám, hihláš, hihlajó se) smát se
hlôchá kopřeva hluchavka, léčivka na vředy
hlôchá pěna pěnice zahradní
hlásné ponocný
hlésta žížala
hlópota hloupost
hlêna (hlênô, hlênó) hlína, zemina (hlínu, hlínou)
hlênik hliník (zdroj hlíny)
hlênka modř na podrovnávky domů
hladné, hladná, hladni hladový, hladová, hladoví
hníkať (hníkám, hníkáš, hníkajó) zlobit, škádlit
hnót /se/ - (hnô, hneš, hne, hnemê, hnete, hnó), hl se = dal se do pohybu pohnout se, dát se do pohybu
hneť hned
hnilêčka změklé ovoce
hnipat (hnipám, hnipáš, hnipaji) spát, podřimovat (ne lichotivě)
hořčêna hořkost
hořici láska smolnička (lychnis viscária)
hofer podruh, nájemník
holbštyvle polobotky
homkat, homkačka houpat, houpačka
hompačka, hongačka, homkačka houpačka
Horáci Hanáci z kopců
horingle, horinglêčkê náušnice, náušničky
hotař, (hotařová) polní hlídač, (žena polního hlídače)
hrôška, hrôšenka, vêlizt na hrôškô hruška/hrušeň, hruštička, vylézt na hrušeň
hrôšková vodička nápoj slabé koncentrace (alkohol, káva, …)
hrôbá (bévá po rani) velká mše svatá (bývá v 10 hod., po ranní mši)
hrôbá nemoc padoucnice
hrôbé, hrôby veliký, veliké
hrča boule
hrča boule
hrabje hrábě
hradčica hradská cesta, silnice
hrachovkê, hrachuvkê, jakôbkê jablka dozrávající v létě
hratva beseda
hrbócet (hrbócim, hrbóciš, hrbócijó) rachotit
hrkač velikonoční nástroj na “hrkání“ o zeleném čtvrtku kdy se odmlčí zvony .
hrncovat se (o voze) hrkat (drncat), jako by vezl hrnce
hromotřesk, hromtřesk netřesk obecný, býval na doškové střeše jako ochrana
hromové kameň meteorit
hrotek nádoba na dojení
hular smažené bezinky
hura, na huře půda, na půdě
chôďačka polévka (“hubená“)
chôdera nešťastnice
chôndel chumáč
chábi křoví
chňápat (chňápô, chňápeš, chňápó) mlátit (něčím)
chómek, chôndel chumáč
chêbné, -á, -y, -i špatný, -á, -é, -í (nevhodný)
chêcené připitý
chêstat (chêščô, chêščeš, chêščó) chystat
chabóni se mračí se
chabašči drobné větve, chrastí
chajda malý domek
charabél, charabélek nemocný, vetchý, starý člověk
charba chrpa
chřástel křepelák (sameček od křepelky)
chca nechca chtě nechtě
chca, chcó chtěje, chtějí
chebz, chebzi bez, šeřík
chichlat se (chichlám se, chichleš se, chichlaji se) hlasitě se smát, vysmívat se
chlôpáček angrešt
chlámat se (chlámô, chlámeš, chlámó se) smát se hlučně
chlap muž
chlapčêsko chlapeček
chlib chléb, chleba
chliv, do chliva chlév, do chléva
chmérka chmýří
chmatnót (chmatnô, chmatneš, chmatnó) chytit
chróst hubený
chramosta nemotora, velký nešikovný člověk
chrastavá žaba ropucha
chrbéc hrk! (citoslovce)
Chropêň město na Kroměřížsku se zámkem
chrtósêt (chrtósim, chrtósiš, chrtósijó) škrtit, lakotit
chvadnót (chvadnô, chvadneš, chvadnó) vadnout
iščera ještěrka
iščerčim ještěrčím
ištrmentê nástroje
ičnik jedlík
inši jiný
indá, indová jindy
indová, indá jindy
intarádit hrát slavnostní intrády jako o Vzkříšení
isťéš jistěji
it (dô, deš, de, demê, dete, dó) jít
jôž již
jôžlêpak jestlipak, zdalipak
ja, nôja ano, ale ano
járek rýha, žlábek
jak kerak všelijak
jakôbkê jablka letní, také žňovky
jalovčák býček
jančêt (jančim, jančiš, jančijó) plašit se
janek zelené rosnička
japčêsko pole s bramborami
japka stromovy jablka
japka vlči durman
japka zemsky brambory
japko, japka jablko, jablka
ježďôlena rád chodící po zábavě
ježděni, v ježděňó jízda, v jízdě
ježek okleščku hranice dřeva z úlomků větví (do hranolu)
jetrnica jitrnice
jezekôce, jezekôci exekuce, poprava
jezt (jim jiš, jijó) jíst
jezusmargotko ježíšmarja, výkřik úleku, údivu
jit (dô, deš, dó) jít
kôcar pomlázka z vrbových prutů, n. z jívy
kôcmoch závin
kôdêma, kadêma kudy
kôdlêt (kôdlim, kôdliš, kôdlijó) tahat za vlasy, kudlit
kôla zemská, kóla zemská zeměkoule
kôlêčka, kôlêčkê kulička, kuličky - zrnka (jmelí)
kôlovačkê švestky kulovitého tvaru
kômštovné, -á šikovný, -á, praktický
kôs, kôse kus, kusy
kôt (kôjô, kôješ, kôjó) kout (železo, koně)
kšêca kštice, vlasy vůbec
káčirkê kola na vodě
kširê postroj pro koně do kočáru
kéška podmáslí
késtečka kytička; hrstka
késtka, késtkê hrstka, hrstky
kňôčet (kňôčim, kňôčiš, kňôčijó) kňučet
kómat (kómám, kómáš, kómajó) zkoumat, přemýšlet nad něčím
kótnica plachta zavěšená před ložem šestinedělky
kaškét čepice se štítkem (původně vojenská)
kačena kachna
kačeni, kačeni véca kachní, kachní vejce
kačenkê brusle pro děti
kêsat (kêše to), kêsany zeli kvasit (kvasí to), kyselé zelí
kêta, kêtka kýta, stehno, stehýnko
kêtka kytka, kytice, ale taky stehýnko
kabišón kabát
kadêma, kôdêma kudy
kadlátka, kadlátkê švestka, švestky (i název stromu)
kadlc tkadlec
kčerchmantô k čertu (zaklení)
kalôha kaluž
kalêsko kalná voda
kalenica hřeben střechy
kameni břidlice na krytí střech
kameni (na střeše) břidlice
kamenica druh zimní hrušky tvrdé, trvalé
kamenická niť lano, tlustý provaz
kamilkê pití (něco k pití), ale taky heřmánek
kamkeré každý jinam
kanária mrcha
kanapél lavice (dřevěná rozkládací, na spaní)
kanděravé kučeravý
kani mliko pryšec
kapca kapsa
karéta vozík pro koňský zápřah
karafinka sklenička s dlouhým hrdlem, karafka
kartón potištěná bavlněná látka s plátnovou vazbou
kasátum (chodit) chodit bez cíle
křôpan křupan
křédlêt se (křédlim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) natřásat se
křópat, (křópô, křópeš, křópó), pokřópat chroupat, zchroupat
křêdlêca střešní tašky
křêdylka, křêdla poklička, poklice
křemela neohrabaný člověk, ale také oblázek křemene
křemela oblázek křemene
kři křoví
křikopa příkop
kava, kavák, kavoň vrána i kavka, havran a někde i straka
kavijáš chrastavec polní
keles, kelesar kyrys, kyrysník
kepské, -á, -y hloupý, nesmyslný, špatný
kepskê špatně
keré, -á který, -á
kerlub, kerlubê kedlubna, kedlubny
kernel číšník (kelner)
kchél kapusta
klôčêsko, klôčêska kluk, kluci
klôčka klika
klôbanka slaměnka s kolmými stěnami
klôsté hlas hluboký; bas
klôsté, klôšči, néklôšči tlustý, tlustější, nejtlustější
klôsté, klôstá tlustý, tlustá
klásí (opak řéti - viz) horní část snopu
klóščka tloušťka
klóct (klôčô, klôčeš, klôčó) tlouci
klačêt (klačim, klačiš, klačijó) tlačit
klanečnik řetěž na stahování klanic
klapiturê klávesy
klebetník podlouhý košík ruční, vyšitý srdéčky atd.
klebitárka pestrobarevná stuha
klehtat (klehtám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji)- kvedlat
klekánica strašidlo, strašící o klekání
klobóčnica drbna
kmocháček kmotr
knofličkê pryskyřník
košôla košile
košla brusle
koštovat (koštôjô, koštôješ, koštôjó) ochutnávat
koťátka jehnědy, kočičky
kožôchê jablka (zimní “kožená“)
kočêčák pytlík na tabák z kočičí kůže
kočêči capka protěž
kočêči svajba hrách s kroupami (kaše)
kočêči zlato n. střibro slída
kočêčkê jehnědy, kočičky
kočenka kočička
kobirek strážný duch; hospodáříček, šotek
koblhón krumpáč
kocóřêt se (kocóřim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó se) zlobit se, urážet
kohótek vlčí mák
kokrhél čepec; drdol
kokrhéli vlčí máky
kolômbôskê, kolumbuskê brusle (na klíček, tj. sundavací z bot)
kolêk kolik
kolêknást několik
kolêknástkráť několikrát
kolêkrát kolikrát, mnohokrát, často
koler jankovitý (kůň, člověk)
kolevá okolo
kolombáč houpavá kolébka, upravená z loktuše na trávu
kolombat (kolombám, kolombáš, kolombaji) kolébat
komedijanti kolotočáři, světští
komenář rehek domácí
kominář kominík
kominiček pták čermáček, fojtík
kondór gondoliér
koničkê kolotoč
konva konev
kopňák žebřinový vůz na němž se svážejí kopy obilí
kopêsť kopist (oválné dřevo na míchání těsta)
kopař příručí stárka chasy - “vyplácel“ provinilce ferulí
kopči křoví
Kopeček Sv. Kopeček u Olomouce, poutní místo
koperdečka malá pokrývka
koperdelka přikrývka na postel
koperkê, kôperkê hrušky (zimní) koperky
kopkovat (kopkôjô, kopkôješ, kopkôjó) dávat seno do kopek
koprdelec kotoul
koráb truhlík na sekání brambor
koróba, koróbička korouhev, korouhvička
korčák část mlecího zařízení pod košem ve mlýně
korneta vojenský oddíl jezdců
kosenka křídlo z husy na vymetání sazí
Kosiř, Koséř kopec u Prostějova, podlouhlý v podobě kosy
kostka, kostkê klouby palců nohou
kostkê kotníky
kostn prádelník
kostrbál starý, sukovitý kus dřeva, větve
kotólet (kotólim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) kutálet
kotê huspenina, sulc
kotê nožičky zabitého zvířete
kotrč chumáč
kozêčkê bezinky
koziřêtka bradavice
krôchta kůr (místo pro varhany, pěvecký sbor a hudebníky)
kré kraj, oblast
kréni krajní
kraďó kradmo, tajně, úkradkem
krêda, krêdê křída, křídy
krčala křeč
krčala člověk, který se krčí, uhýbá, slaboch
krêt (krêjô, krêješ, krêjó) krýt
krab, krabaté vráska, vrásčitý
krabátl límec u kabátu
krakovsky kabanos
krapla, mn.č. kraple cukroví z máslového těsta
krbík dřevěný toulec, do něhož si sekáč zastrkuje brousek
kriv krev
krmec chlívek pro prasata (dřevěný, volně postavený)
krtičênec krtčí hromádka
krtica krtek
kuťa dům (menší, stavebně nevalný)
kukê flašinet, lajer
kura kůra
kvelbené klenutý
kvelbeni klenba, podloubí
kvičerek, kvičeró podvečer
kvist (kvetô, kveteš, kvetó) kvést
kvit líh
kvitka květiny
kvulevá proto, kvůli
kyhébek malý dareba
kysňa bedna, krabice
lôňák (k vaření povidel) vrtidlo se čtyřmi lopatkami, kterým se míchá v kotli
lôbeček libeček lékařský (levisticum oficinale). Kvítí milodějné
lôkše nudle
lônt kus něčeho
lôntê snihô velké sněhové vločky
lôpón lopucha obecná
lážové pás hanácký pás, vyšívaný kovovými střásny
lácarê koňské otěže
lápkê pilíře z vepřovic (u zdi, dávala se na ně lavka)
léčêt (léčim, léčiš, léčijó) bílit
léčêt, ličêt (ličim, ličiš, ličijó) léčit
léčka líčka, bílení stavení
lécni bota holínka
léta nádoba válcovitého tvaru na vyvážení močůvky či na vodu
létkovice holínky
lézačka rozvařené švestky - 1. fáze při vaření povidel
lóšeň líšeň u kola vozu
lóbanec polibek
lóbat (lóbám, lóbáš, lóbajó) líbat
lóbek odměrka na šrot z lubu
Lócká hora kopec mezi Senicí na Hané a Loučanama
lóchnót (si) lóchnô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó loknout (si)
laťka, latuška hrnec - hliněný, drátovaný - na mléko, na povidla
lêštva police s háčky nebo s kolíčky
lêd, lêdi lid, lidé
lênda topol
lêpa lípa
lêska skvrna, “znamení“
lêskáni fackování
lêskanec políček
lêst, lêsti (ai lésti) list, listí (i listí)
lêstina listina, dokument
labónět (labónim, labóniš, labónijó) dělat něco před spaním
lacan klobouk (starý, mužský)
lajer, lajernik kolovrátek, kolovrátkář
lamozêt /sebó/ (lamozim, lamoziš, lamozijó) házet /sebou/
lancóch tulák, výrostek, klacek (původně pěší žoldnéř)
lancat (lancám, lancáš, lancaji) toulat se
lankvařêt (lankvařim, lankvařiš, lankvařijó) churavět
lapět (lapim, lapiš, lapijó) sedět
lapnót (lapnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) sednout si
laska lasička
lata, latê záplata, záplaty
laterňa lucerna
lavka lavička
lebanec, lepanec pohlavek
lebeňa lebka, hlava
ledachtór redaktor
legát židle
legrut rekrut, odvedenec
lehle, léhle ejhle, vida
lelôja lilie
lelék, lelékê pletenec vlasů, copy
letopéř netopýr
letyrovat (letyrôjô, letyrôješ, letyrôjó) zdržovat
lifrant zásobovač
lifrovat (lifrôjô, lifrôješ, lifrôjó) dodávat, posílat
lik, likê lék, léky
litáni, gde liceš? být venku, kde jsi byl?
litat (licô, liceš, licó) běhat, lítat ve smyslu běhat i lítat
litkup zapíjení uzavřené koupě
lizt (lezô, -eš, -e, -emê, -ete, -zó) lézt, šplhat
loch podzemní jáma; skrýš za válečných útrap
lomfešt koryto
londat (londám, londáš, londajó) toulat se
lozórka rosolka
lozêt (lozim, loziš, lozijó) lézt, šplhat
luň vloni
lužko postel
lucerka vojtěška
lunzúcht, lunzôcht souchotiny, hladné úbytě (nemoc chudých)
lutrija loterie
môčenik mučedník
môckat (môckám, môckáš, môckaji) muchlovat
môcha, môchê moucha, mouchy
môchárek lejsek šedý; chytá mouchy
môchlat (môchlám, môchláš, môchlaji) mazlit, muchlat
môknót (môknô, môkneš, môknó) špitnout, ceknout
máčka šlamastyka
máčka omáčka
mácat (mácám, mácáš, mácaji) poplácávat (mazlivě)
mácnót (mácnô, mácneš, mácne, mácnemê, mácnete, mácnó) udeřit
mátnik místnost na míchání krmiva, také truhlík na krmivo
měřêca stará plošná míra (asi 0.2 ha)
měli jmelí cizopasné na stromech
mět (mám, máš, maji i majó) mít
mélka zmýlená
mžórat (mžórám, mžóráš, mžóraji) pomžikává
móňa ňouma, zakaboněnec
móčnica truhla na mouku
mózovat (mózôjô, mózôješ, mózôjó) prohledávat, pátrat
maňó maně, mimoděk, náhodou
mačôra omáčka (nechutná)
mêš, mêšêčka myš, myšička
mêšnisko místo v poli po myších (holé)
mêdylko, mêdylka mejdlíčko - cukroví různé chuti a barvy
mačenka srdíčko hlávkového salátu
mênář mlynář
mêslêvňa myslivna
maři lest vratič (tanacetum balsamita)
mařidróška mateřídouška
macadylko někdo vhodný pro mácání
maga strašidlo, stršící za tmy
magarec dříč (dělá jako osel)
makôta budižkničemu, neužitečný
makôvka palička máku
makota listnaté plodiny
makotina směs všeho možného
marôša, marôše moruše (plody i strom)
margél číšník
marhôle meruňky
marinka kabátek (krátký, ženský)
markótné, markótni ledi churavý, churaví lidé
markótnit (markótnim, markótniš, markótnijó) churavět
martinská sépka o sv. Martině “sypalo se“ obecním zřízencům
masaté, -á, -y masitý
masenko masíčko
maslinka máselnice
masné kostelnik šibal, filuta, šejdíř
mateni sečka s ovsem pro koně
materêja hnis z rány
mřéžkê krajky
matynka otep zmrvené slámy
meďák čmelák
medôvkê hrušky
medicindochtor lékař
megotat se (megotaji se) blýskat, třpytit se
megotavé, -á, -y blýskavý, -á, -é
melis meduňka (melissa oficinalis), máta vonná
meltónkê boty (kotníčkové, zapínané přes nárt sponkami)
menované, menovaná, menovany jmenovaný, jmenovaná jmenovaní
meza, mezka mez, mezka
mezêvá mezi
mezirka nezastavená mezera mezi dvěma staveními
mišanina, mišenina směska obilí
mišek pytlík
miškář, miškař zvěroklestič
mignót (mihnô, migneš, mignó) udeřit
mignót sebó spadnout, praštit sebou
michat (mišim, mišiš, mišijó) míchat
miliskováni milování
minôté, minôtá minulý, minulá
mizga míza
mlôvit (mlôvim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) po panskê mluvit spisovně
mlôvit po dědinskê (po hanáckê) mluvit hanácky
mladé, mlači, némlači mladý, mladší, nejmladší
mladica mladá ženská
mlatevňa mlat (stodola, kde se mlátilo obilí)
mlatyfka mlat (stodola, kde se mlátilo obilí)
mlezêvo mléko (první po otelení krávy)
mlič pryšec (euphorbia), někde také pampeliška
mličenko mlíčko
mošec plevel na roli
močêdylko, močêdlo nádrž na máčení konopí
moc mnoho
modrá paseka konipas bílý
modré chebz šeřík
moja, muj manželka, manžel
morák, morka krocan, krůta
moresná škola gymnasium v Chropyni, založené Českými bratřími
mozêka, jit k mozêce zábava, jít na zábavu
mrčet (mrčim, mrčiš, mrčijó) plakat, kňourat, fňukat
mrančedlo dítě často plačící
mrančet (mrančim, mrančiš, mrančijó) naříkat, plakat (pláču, pláčeš, pláčou)
mrcásek kořínek (drobný, titěrný)
mrcola, mrcôla budižkničemu
mrholka, mrhôlka deštík
mrcha (mrcha chlap) nedobrý, nedobrá (nedobrý muž)
mrkva, s mrkvijó (aji s mrkvó) mrkev, s mrkví
mrkvós dejvorec mrkvovitý, planá mrkev
mrskut pomlázka - předmět
mrskutová žêla, kôcar na mrskut pomlázka z vrbových prutů
muct (mužô, mužeš, mužó) moci
munštok násada
myno jméno
myst (metô, meteš, metó) utíkat, běžet, ale také mést
náčênek obklad (mokrý)
náčeni nádobí
nářêtek trávnice, uvázaná přes záda
nádba naděje
nádrabi kuchyňské načiní
náhlék přeháňka, náhlý déšť
náturnosť vznětlivost
návesniček mochna husí, rostoucí hojně na návsích
návratniček vratič (tanacetum vulgare)
nérač, nérači nejraději
névéš leda
našklôbat (našklôbô, našklôbeš, našklôbó) natrhat, naškubat
nažit (nažnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) nažnout
načôbat (načôbám, načôbám, načôbaji) nabít, našlehat
načêsto úplně
nabaňkat (nabaňkám, nabaňkáš, nabaňkaji) navést, namluvit
nabřênkat -inkat (nabřênkám, nabřênkáš, -aji) nabít (někomu)
nacecónit (nacecónim, nacecóniš, nacecónijó) nacedit, vyronit
nacie mrcha
nacimbané, -á, -y, -i napitý, -á, -é, -í (pod parou)
nacimbat (nacimbám nacimbáš, nacimbaji) vyplatit, poskytnout peníze
nacvekované, -á, -y, -i naplněný, -á, -é, -í (např. pytel), přesycený jídlem
nadžgat se (načgám se, načgáš se, načgaji se) nacpat se, přejíst se
nafôčené, nafôčená nafoukaný, nafoukaná (o člověku)
nahál ocún; kvete na podzim “nahý“, mívaje listí jen z jara
nahál, nahálek ocúnkvete na podzim “nahý“, mívaje listí jen z jara
najit (nandô, nandeš, nandó) najít
nakoptěny natřeny koptem (např. kamna, řemení i boty)
nalêskat (nalêskám, nalêskáš, lalêskaji) nafackovat
namancárê úplně, na cimprcampr
nandótek dítě (milé)
napôčenec nafoukanec, fouňa
napácovat (napácôjô, napácôješ, napácôjó) napěchovat
naplôt (naplôjô, naplôješ, naplôjó) naplivat
naposkoce, naposkokô po ruce, k mání
napotforô naschvál
napotpádit (napotpádim, napotpádiš, napotpádijó) potkat, natrefit
naprdnót se (naprdnô, naprdneš, naprdnó se) urazit se
narôc kůň (náruční, tj. pravý ve dvojspřeží)
naranô najednou, současně
nasêsovat (nasêsôjô, nasêsôješ, nasêsôjó) nahlížet
naslopané, -á, -y, -i napitý, -á, -é, -í (pod parou)
nastrmélêt (nastrmélim, -š, -i, -imê, -ite, -ijó) narovnat, naskládat
nazdechané zesláblý, před vypuknutím nemoci
neôtěkat (neôtěkám, neôtěkáš, neôtěkaji) neutíkat
neščápeně zatraceně, hodně
neščápené, neščápená zatrápený, -á, hromský, -á
nebêt (nésô, néseš, nésó) nebýt
nedoložné, -á, -y, -i churavý, -á, -é, -í
nedrgál, nedrga nemotora
nechtět (nechcô, nechceš, nechcó) nechtít
neicné nejedlý
nejit (nendô, nendeš, nendó) nejít
neořápané, -á, -y, -i hrubý, -á, -é, -í (nešikovný)
nerédné, -á, -y, -i nešikovný, -á, -é, -í (nemající se k práci)
neseda neposeda, tulák
nesvorčlivé, -á, -y, -i nesvorčlêvé nesnášenlivý, -á, -é, -í
neteja (netyje) prosná kaše vařená
nevêcválané, -á, -y, -i nevychovaný, á, -é, -í
nezapominka pomněnka
nigdê, nigdá nikdy
nigde nikam
nijačêna budižkničemu
nožéce, nožécama nůžky, nůžkami
noženka, noženkê nožka, nožky
nyst (nesô, neseš, nesó) nést
ošôsta trouba, hlupák
oščôrané okoralý
ošklôbat (ošklôbô, -eš, -e, -emê, -ete, -bó) oškubat, otrhat
oškrklé, -á, -y, -i opálený, -á, -é, -í
oškvarkê škvarky
ošpicovat (ošpicôjô, ošpicôješ, ošpicôjó) ořezat/osekat do špičky (tužku, kůl)
oštárat se (oštářô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó se) piplat se
oštara ostuda
oštarovat (oštarôjô oštarôješ, oštarôjó) piplat se
oňóchat (oňóchnô, oňóchneš, oňóchnó) očichat
očêbané, -á, -y, -i uplakaný, -á, -é, -í
očazené, -á, -y, -i ôčazené opálený, -á, -é, -í
obá, obóch oba, obou
obědák vůz, na němž se při robotách dovážel oběd ze vsi
obêčéné, -á obyčejný, -á
obřislo povřislo
oblôpkovat (oblôpkôjô, oblôbkôješ, oblôbkôjó) líbat a hladit (od každého trochu)
oblezbôchta mlsoun, labužník (trochu úlisný)
oblict, obliknót (obliknô, oblikneš, obliknó) obléci, obléknout
oborka oborávka, orání kolem pole
ocáď odsud
ocabořêt se (ocabořim, ocabořiš, ocaboři, ocabořimê, ocabořite, ocabořijó se) osopit se, utrhnout se (na někoho)
ocasáč hadinec (echium vulgare)
od Kopečka po Hostén po celé Hané (od Sv. Kopečku nad Olomoucí po Hostýn v Hostýnských vrších)
odmitat (odmitám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) odebírat (při sušení sena)
odplôt (odplôjô, odplôješ, odplôjó) odplivnout
odpola z poloviny, zpola
odrbětka děvče (malé), také drobek, kousek
ofěra peněžní milodar v kostele
ofónět (ofónim, ofóniš, ofónijó) otálet, váhat
ofósat (ofósám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) ojínit
oflanec pohlavek, facka
oharek, oharkê okurek, okurky
ohřit se (ohřejô se, ohřeješ se, ohřejó se) ohřát se
ohlavec ohlávka, součást koňského postroje
ohnót (ohnô, ohneš, ohnó), ohnót se ohnout, ohnout se
ohnica plevel hořčice polní
ohnipara vyrážka kolem úst
ohrňďóra neotesanec
ohrabečné koš, ohrabečnik velký proutěný koš používaný při mlácení
ohukané, -á, vêhukané, -á zakřiknutý, zakřiknutá
ochôzovat (ochôzôjô, ochôzôješ, ochôzôjó) ochuzovat
ochcapkê žerty, šoufky
ochebzêt se (ochebzim, ochebziš, ochebzijó se) oženit se
ochmara mrzutost, nepříjemnost
ochométat se (ochométám, ochométáš, ochométaji se) obcházet
ochoz soubor polností
okále oči (velké)
oklóct (oklôčô, oklôčeš, oklôčó) otlouci - například omítku nebo hrnek
oklókat (oklókám, oklókáš, oklókaji) otloukat
oklačêt -čit (oklačim, oklačiš, oklačijó) otlačit
oklešček osekaná větev
oklipek, oklepovat snop omlácený z prvního zrna
okresni ženich proutník
okružkê skrajky
olêva topol bílý
oměknót (oměknô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) změknout
oměták ocas
omasta sprosťák, ale i jádrové krmivo
omigané, -á, -y, -i ostříhaný, -á, -é, -í (hodně nebo ne příliš dobře)
omigat (omigám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) ostříhat (hodně nebo ne příliš dobře)
onačéši jiný a lepší zároveň
opôščené, opôščená opuštěný, opuštěná
opleči vyšívaná náhrada šněrovačky
opleta mrzutost, nepříjemnost
oringle, oringlečkê náušnice, náušničky
orlovany spise orazítkované úřední spisy
osa vosa
osépkê neštovice
osêsovat (osêsôjô, osêsôješ, osêsôjó) obhlížet
osn, ale osmé, osmá, osmy, osmi osm, ale osmý, osmá, osmé, osmí
osnást, osnásté, osnástá, osnásty, osnácti osmnáct, osmnáctý, osmnáctá, osmnácté, osmnáctí
ostatkê masopust
ostatkovy právo v ostatky přebírala chasa opentlené právo
ostenka - ostenčêca pápěrka; polštář z ostenek, pápěrek
otáď pocáď odtud potud
otěkat (otěkám, -áš, -á, -ámê, -áte, -jó) otékat (nedok.)
otřisnót se (otřisnô se, otřisneš se, otřisnó se) otřást se
otict (otečô, -eš, -e, -emê, -ete, -čó) otéci (dok.)
pôčálka, pučálka hrách namočený, až pučí, a pak upražený (postní jídlo)
pôčet, (pôčim, pôčiš, pôčijó), také pučêt půjčit
pôcka míč z kravských chlupů
pôclenka, bacôlka baculka, plnoštíhlá žena
pôdmistr starosta (starší výraz pro představeného obce)
pôchéř puchýř, také nelichotivé označení povahy
pôk, pôkê puk, puky, pupenec, pupence
pôkač střílečka z bezového prutu
pôkalê o třê zdechê bafali o sto šest
pôkat (pôkám, pôkáš, pôkaji) bafat, kouřit
pôkat (pôkám, pôkáš, pôkaji) pukat, praskat
pômpa hustilka, pumpa
pôstotina pustina, poušť
pôtna, pôtynka putna, putýnka, škopek, škopíček
pôtra, potra, putra máslo
páčêt (páčim, páčiš, páčijó) vyvracet
páčêt se (páčim se, páčiš se, páčijó se) líbit se
pácnót (pácnô, pácneš, pácnó) bouchnout
pálka makovička, hlava, hlavička, pálka
pámbuček, pámbiček pámbíček
pápeni stébla ohořelé slámy
párnik druhý do páru
pěchórem, pěšórem pěšky
pěra knedlík kynutý
pěrê s trnkama knedlíky kynuté s povidly
péř pýr
póť pouť
póčêna, pók pavučina, pavouk
pók, póčêna pavouk, pavučina
pópjátko poupátko
pótec cestička ve vlasech
pótnik poutník
paščêka huba, tlama
paňmáma panímáma
pabócet se (pabócim, -iš, -i, imê, -ite, ijó se) potulovat se
packovat (packôjô, packôješ, packôjó) klopýtat
pagnéty bajonety
pajt lup (polní) pych
pajzák nůž (tupý)
pajzloň zloděj, zlodějíček
pakátl malý a hubený
paklék balíček
paklêčka krabička
pakniport licousy
pakostit (pakostim, pakostiš, pakostijó) dělat tajně
palétka lístek
palaška rákoska
palêcovat (palêcôjô, palêcôješ, palêcôjó) flákat se, chodit bez cíle
palazór, parazól, parapli deštník
palisko košatina na sušení ovoce
panáček kněz
pandraba ponrava
panidlo panička
panoha kořen u stromu
panohlavec pulec
pantafira mistr, vedoucí
pantlék koruna hanácké nevěsty (opentlená)
paplena bramborová kaše s povidly a mákem
paprča tlapa, noha, pazoura
paprči roští
paprati droždí
paradajsky rajče, rajské jablíčko
pasárê (dělat) rámus, křik, lotroviny
paskôdit (paskôdim, paskôdiš, paskôdijó) dělat neplechu
paskřêvec vykutálený kluk
paskřêvec osoba neupřímná, vykutálená
paták, patákê tabletka léku, tabletky
patálija bitva, nepříjemnost
přélázek plůtek (nízký, aby šel přelézt)
přémět, přémětek vřed, vřídek
přésênek předsíň mezi kuchyní a dvorem
přê- předpona obvykle avizující přání přidat “přêsol to“ při- předpona obvykle avizující přání přidat: “přisol to“
přêšil snih napadl sníh
přêjit (přêndô, přêndeš, přêndó) přijít (přijdu, přijdeš, přijdou)
přêkladnik pícnik v maštali
přêkotólet (přêkotólim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) přikutálet
přêtróblé, -á, -y, -i přihlouplý, -á, -é, -í
pře- předpona obvykle avizující přebytek “přesolêl to“ pře- předpona obvykle avizující, že je něčeho mnoho “přesolil to“
Předina kopec u Prostějova, domněle střed Moravy
předina přední díl pole
přehrbócet (přehrbócim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) přefiknout (ženu)
přemuct (přemužô, přemužeš, přemužó) přemoci
přenyst (přenesô, přeneseš, přenesó) přinést
přizlêvé přející
patro prostor nad průjezdem do domu nebo do humna
pešákê koláče, šližky
pečetit (pečetim, pečetiš, pečetijó) rozhodně tvrdit
pecóch pec
pedôška poduška
pefél rozkaz
peklêt se (peklim, pekliš, peklijó se) zlobit se s něčím
perótka letka, křídlo (například z husy - na čištění pece)
perótka pírko na maštění plechu či pečiva
pernica květináč
pestvo psina, rozpustilost, šelmovství
petrolin, petrolinka petrolej, petrolejka
pcháč bodlák
pchat (pchám, pcháš, pchajó) píchat, bodat
piščel holenní kost
picka prostor na dřevo (pod kachlovými kamny nebo pecí)
pict (pečô, pečeš, pečó) péct
piglovat (piglôjô, piglôješ, piglôjó) žehlit
pichlêči jehličí
piják klíště
pikéta stráž
pinďór malý muž, obecné označení velikosti
pinka, pinkava pěnkava
pinožêt se (pinožim, pinožiš, pinožijó) snažit se (někdy marně)
pinoženi snažení se, vypětí, úsilí
piriál kulečník, biliár
piskoř brčko (nafukoval je jím měchýř při zabijačce)
piskor hubeňour
pist tlouk na prádlo
piznót (piznô, pizneš, piznó) udeřit něčím
plôcar, plôcárek nádoba z pálené hlíny na vodu; míval úzké hrdlo
plôndrê kalhoty
plôt (plôjô, plôješ, plôjó) plivat
pléščka tyčka do plotu (rozpůlený kůl)
pléščkové plotek tyčkový plot
plň měsica úplněk
placák obojek, krajkový límec
platón, platóňák vůz (plochý, bez bočnic)
pleščêt (pleščim, pleščiš, pleščijó) vrazit facku, uhodit
pleščêt sebó (pleščim, pleščiš, pleščijó) praštit sebou o zem, upadnout
pleskaté, -á, -y plochý, -á, -é
pletkê (plist pletkê) klevetit
pliskéř, plêskéř puchýř
plist pletkê (pletô, pleteš, pletó ... pletkê) klevetit
plitké, -á, -y mělký, -á, -é (např. talíř)
plkê kalhoty širokých nohavic
plkat (plkám, plkáš, plkaji) klábosit, kecat
plotniček střízlík
plucárek, plôcárek hliněný džbán, nadoba obvykle baňatá s užším hrdlem
pošáblé, -á, -y, -i pošablenec přihlouplý, -á, -é, -í
pošêka šikmo
pošepelêt (pošepelim, pošepeliš, pošepelijó) pošeptat
poštóchnót (poštóchnô, poštóchneš, poštóchnó) postrčit
poťôkanec poťôkané hlupák 3
požêva svačina (něco k jídlu)
požêva, s požêvó jídlo, s jídlem
poďôchlêt (poďôchlim, poďôchliš, poďôchlijó) pomačkat
počôchlat se /v jídle/ (počôchlô, -eš, -aji) nimrat se (v jídle)
počévka hřichô podšívka, původce nepravostí
počidit (počidim, počidiš, počidijó) obdělat
počlampat (počlampô, počlampeš, počlampó) pošlapat (na místě, např. curkovarnické řízky na siláž)
pořéčkô pozítří
pobóchanec pobóchané hlupák 2
pobočák postraněk, souč. koňského postroje, kterým dobytče táhne
pocmrdovat (pocmrdôjô, pocmrdôješ, pocmrdôjó) přicmrndávat, pomáhat při práci (ne mnoho)
podávkê vidle na podávání sena n. slámy
podbili podběl
podléčkê kryly nohu mezi holinkou a gatěmi; bývaly z bílého pergálu
podlaha strop
podli, podlivá podle
podpózet (podpózim, podpóziš, podpózijó) popichovat, navádět
pofósovat (pofósôjô, pofósôješ, pofósôjó) mazlit se vousy, třít vousy tvář
poglgat (poglgám, poglgáš, poglgaji) pohltat, rychle sníst
poglgovat (poglgôjô, -eš, -e, -em, -ete, -ôjó) polykat naprázdno, hýbat ohryzkem
pohnót (pohnô, pohneš, pohne, pohnó) pohni ! = pospěš ! pospíšit (si)
pohongat (pohongám, pohongáš, pohongaji) pohoupat
pochramostit (pochramostim, pochramostiš, -ijó) pochroumat, zranit
pokóška pokušení
poklóct (poklôčô, poklôčeš, poklôčó) potlouci
pokrentit (-im, -iš, -i, -ime, -ite, -ijó) pokazit, něco nemilého provést
pokuj (dé mně s tym pokuj!) klid, pokoj (dej mi s tím pokoj!)
polének pelyněk
polóbnót (polóbnô, polóbneš, polóbnó) políbit
polivčák džbán na polévku; ozdobný, nosívalo se v něm “do neděl“
pompelôška, pompelicha pampeliška
ponéprv poprvé
poplantat (poplancô, poplanceš, poplancó) poplést
porciján, porculian porcelán
poserklôčka hubený a slabý
poslinek suš.ovoce pro přástevnice aby měly dost slin k poslinování nití
postraněk součást koňského postroje, kterým dobytče táhne
posvěta pouč, dračka
potírka trdlice na vytírání pazdeří z vláken konopí, lnu
potáhat (potáhám, potáháš, potáhaji) obtěžovat (sexuálně, až znásilnit)
potmělótně záludně, potměšile
potpoliš, potpoliška křepelka
potrnčené, -á namazaný, -á povidly
povětrňák, větřák větrný mlýn
povêkládat (povêkládám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) popovídat si
povrňovat (povrňôjô, povrňôješ, povrňôjó) příst, vrnět (obojí trochu)
pozlevka po lehku
práchél čert
prča koza
prča legrace
prančêt (prančim, prančiš, prančijó) smažit
prcina, prcka zadek (dětský), zadeček
prclék háček na brdečku k jeho zavěšení na váhy
prdola popleta
prdolêt (prdolim, prdoliš, prdolijó) mluvit hloupě, říkat nesmysly
presbuřt tlačenka
pretenci podíl otcovský, vůbec peníze
Primus Martin perkmistr města Prostějova (v 16. století)
prošpléchlé, -á, -y vyzrazený, -á, -é, -í (prokeclý)
probantovat (probantôjô, probantôješ, probantôjó) prohledat
probirovat (probirôjô, probirôješ, probirôjó) prubnout, zkusit
propabócet (propabócim, propabóciš, -ijó) prochodit, protoulat
propchnót (propchnô, propchneš, propchnó) propíchnout
Prostěj Prostěj - rytíř, který byl pravděpodobně zakladatelem Prostějova
protivá proti
prskavec drozd brávník
pryfuňk zkouška
psôt (psôjô, psôješ, psôjó) pomlouvat, nadávat (nedok.)
psék, pséci pes, psi
psênka nedozrálé ovoce, nedokonalý člověk
psi jazéček jitrocel
psirňa psinec, ale také označení chladu
ptani žebrota
ptat (ptám, ptáš, ptajó) prosit, žebrat
pučálka, pôčálka hrách namočený, až pučí, a pak upražený (postní jídlo)
pučêt (pučim, pučiš, pučijó) ale i pôčet půjčit
pulbir holič
pulrôbl doklad o vykonané robotě
purk hrad i zámek
pusenka hubička
pyro péro
rôčenka, rôčenkê ručička, ručičky
rôda prší-li za svitu slunečního, obilí zežloutne, padá ruda.
rôdné dul důl na rudu
rôka, rôkê ruka, ruce
rômpléček frťan (malá sklenička)
rômplovat (rômplôjô, rômplôješ, rômplôjó) rumplovat, třást (víc, než casnovat)
rônt, rôntem n. s rôntem hřmot, halas, se hřmotem, halasem
rôntit (rôntim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) stěžovat si
rápka tuřín
rédit (rédim, rédiš, rédijó) tančit
rédovat (rédôjô, rédôješ, rédôjó) / rédit (rédim, rédiš, rédijó) řídit (něco, co jede - vůz, sáně, auto)
rél rýč
répanec rýpnutí
répat (répo, répeš, répó) rýt (do někoho), otravovat
résovat (résôjô, résôješ, résôjó) rýsovat
róbl roubík na zavazování do povřisel
rópê roupy
rač, rači raději
rêž, ryž žito
rači raději
rêna okap
rêpák rýč na řepu, také rypák, např. prasete
rês, rêse rys, rysy
rêzi rezavý, -á, -é, -í, ale i ryzí
rêzi ryšavý, -á, -é, -í
rabôša, na rabôšô hospodská tabule pro záznam dlužníků, na dluh
rabózet (rabózim, rabóziš, rabózijó) dělat hluk
rablovat (rablôjô, rablôješ, rablôjó) škrábat (třeba mešečka to ômi)
rajsky cukroví, které rozhazovala družička na svatbě před kostelem
rakôšák vůz (lehký) s bočnicemi vypletenými proutím
rakuvka račí oko (vyháněli jím cizí tělesa z oka)
randléčkê kakost luční
rani (po ni bévá hrôbá) ranní mše sv., (pak je mše začínající kolem 10. hodiny)
rapaté, -á hrubý, poďobaný
rapaty (rôkê) drsné, sedřené (ruce)
rapl koler
rapnót (rapnô, rapneš, rapnó) chytit
rasovňák kožich (obyčejný, nezdobený)
raubčik loupežník, uličník, darebák, pytlák (raubschuetz)
razňéš (razně, razňéš, nérazňéš) rychleji (rychle, rychleji, nejrychleji)
rešt nedodělek
rešteraci restaurace (ve smyslu hospoda)
režňák, rezňák placka z výškrabku těsta; podplamenice
režná (starorežná) kořalka z žita
režnisko režné pole
rebářka pták rybák obecný
rebi očko pomněnka
rebnikářka racek
rechtor řídící školy
renščákê peníze (od rýnské?)
rožčipka žena (osoba ženského rodu - posměšně)
roždi roští
rožeň rohatina, na níž se v komíně udí maso
rožkaté, -á rohatý (čert)
rožnót, rožit (rožnô, rožneš, rožnó) rozsvítit
rožni rohový
ročni d. (na jaře, v litě, na podzêm, v zémně) roční doby
ročni dobê (jaro, leto, podzêm, zêma) roční doby (jaro, léto, podzim, zima)
roba, robê ženská, ženské
robař záletník, sukničkář
robsko roba (analogie ke “chlapisko“)
rodič rodák
rohál roháč (brouk)
rokéti křoví
rola, na roli pole, na poli
Romža říčka, tekoucí Stražiskem k Prostějovu
rozôlka nápoj (lehce alkoholický)
rozčapené, -á, -y, -i rozkročený, -á, -é, -í (ale ne moc svižně)
rozčeřópené (ořech) rozpuklý
rozbêtovat (rozbêtôjô, -eš, -e, -em, -ete, -ôjó) rozházet, rozfofrovat, promarnit
rozblênkat rozezvonit
rozfrfnit (rozfrfnim, rozfrfniš, rozfrfnijó) rozdělat a nedodělat (o práci)
rozhrňa (ótratná žena) žena úplatná
rozchlôpat, rozchlôpacené rozcuchat, uvést vlasy do nepořádku, neučesaný
rozmaraščené, -á, -y, -i rozmačkaný, -á, -é, -í (roztřískaný)
rozmláskané, rozmláskaná rozbitý, rozbitá
rozsivka nádoba na osivo
rozvera, rozverné veselost, šelmovství
ručenka, ručenky nebo rôčenka, rôčenke ručka, ručky
ryž, rêž žito
rygl závláčka
rychtyk doopravdy, je to tak
rylka rourka
ryngl, ryngle kroužek (kroužky) s dírkou
s deset, ze štêrê asi tak deset, asi tak čtyři
sôť drť, sesypaná hlína
sôchá běta pastuší tobolka
sôchá vrba stojka, stoj na rukou, na hlavě
sôchó vrbô stavět stavět se na hlavu, vzhůru nohama
sôchoprd hubený
sômirovat (sômirôjô, sômirôješ, sômirojó přemýšlet, spřádat plány
sômtět (sômtim, sômtiš, sômtijó) supět
síha, sáh stará délková míra
sád mezník, hraničník
sádlêt se (sádlim, sádliš, sádlijó se) sedat, usazovat se
sékorka velorex, plátěná tříkolka
sépknót stávat se sypkou
sér sýr
sésat (sésám, sésáš, sésajó) nakukovat
sésnót (sésnô, sésneš, sésnó) kouknout, (po)hledět
sóci soudce
sčôchnót se (sčôchnô, sčôchneš, sčôchnó se) sejít se, dát si sraz
sêčet (sêčim, sêčiš, sêčijó) syčet
sêla, sêlô, sêló síla, sílu, silou
sêlnica silnice
sên, sênek, sêneček syn, synek, syneček
sêrňa studená místnost
sêrka, sêrkê zápalka-sirka, zápalky-sirky
sêrovina prochladlost, zkřehlost
sêvica půda na poli (popelavá, sivá)
samotižkê saně
sanica spodní čelist; sanice - také část saní
sciplé, -á, -y, -i špatně vypadající
sečka řezanka
sedn, ale sedmé, sedmá, sedmy, sedmi sedm, ale sedmý, sedmá, sedmé, sedmí
sednást, sednásté, sednástá, sednásty, sednásti sedmnáct, sedmnáctý, -náctá, -nácté, sedmnáctí
seholêt drobně pršet
sekáč druh pavouků
seknót (seknô, sekneš, seknó) zasyčet
seknic, seknica světnice, místnost
semka sem, na toto místo
septět (septim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) svištět
schlôba, schlôbné chlouba, chlubivý
schoř tchoř
schořovica vydrovice, čepice
schop schopnost
sibérija zima (velká, nepříjemná)
sicpan lavice u tkalcovského stavu
sict (sečô, sečeš, sečó) kosit, sekat
simnót (simnô, simneš, simnó) praštit
simnót se (siml sem se, siml ses, simle se) minout - např. cíl
sjiždět (sjiždim, sjiždiš, sjiždijó) toulat se, shánět
skópala, skópoň lakomec
skêva stříška klobouku, ale i skýva (chleba)
skřêdylka poklice, poklička
skřênka, skřinka klícka z bezových prutů (chytají se do ní sýkorky)
skládanka, skládankê koláč, koláče - skládanka/ê se švestkami (a mákem)
skládat do not (skládám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó do not) komponovat, psát hudbu (nedok.)
sklóct (sklôčô, sklôčeš, sklôčijó) stlouci
sklóhnót (sklóhnô, sklóhneš, sklóhnó) sklouznout
sklókat (sklókám, sklókáš, sklókajó) stloukat (nedok.)
sklačêt (sklačim, sklačiš, sklačijó) stlačit
sklinka sklenice, sklenka
sklopec vikýř ve štítu stavení
skované, skovaná schovaný, schovaná
skrzlêvá skrze
slônečko (kvítí) měsíček
slônko, slônečko slunko, sluníčko
slêmák hlemýžď
slêva, slêvê slíva, slívy
sladká žêla pomlázková šlehačka ze sladkého dřeva
sladké, slači, néslači sladký, sladší, nejsladší
slak svlačec
slaměnka ošatka ze slámy
slepóch slepec, slepýš
sliknót (sliknô, slikneš, sliknó) svléknout
slizová ruža slezová růže
složêt do not (složim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó do not) zkomponovat (dok.)
slze sv. Vavřênca padání hvězd kolem 10. srpna nazývá lid slzami sv. Vavřince
smôtek smutek
smêčka smyčka
smradlena rmen
smrknót se (smrklo se) setmět se (setmělo se)
smrtná svajba pohřební hostina za svobodného
smyca truskavec (fragaria elatior)
soc kávová sedlina
sokol nosatec (krytorypec běloskvrnný, známý škůdce máku)
sopláň nedospělá osoba
soplavé usmrkaný
sotor taška ze slámy nebo z lýka
soturek, soturkê slaměná školácká torba, -y
spírka hádka
spóščet (spóščim, spóščiš, spóščijó) spouštět
spózet (spózim, spóziš, spózijó) lézt někam, lozit
spakostit (spakostim, spakostiš, spakostijó) sprovodit ze světa, vypít, sníst
spara spáry, neschůdná, rozrytá část kraje
spřih spor
spiševá dříve
spichat (spichám, spicháš, spichajó) spěchat
spichavé, spichavym krokem rychlý, rychlým krokem
spirat se (spirám, spiráš, spiraji se) přít se
splach plašan, zbrklý
splknót si (splknô si, splkneš si, splknó si) popovídat si
spodnica spodní deska vozu
společňátka dvojčátka
srce, srdečko srdce, srdíčko
srcuvkê třešně - srdcovky
srstkê angrešt
stárek představený chasy a volíval se z jejího středu v ostatky
stěr rozetřený semenec při tlačení oleje
sténak, sténé, sténá, stény, sténi stejně, stejný, stejná, stejné, stejní
starodružiník první legionáři starodružníci, proslavení od Zborova
střékač stříkačka (např. hasičská)
střéknôté připitý, lízlý
střapčêt se (střapčim, střapčiš, střapčijó se) rozčilovat se
střešňa, střešně třešeň, třešně
střempidlo potrhlý
střižêha hustá, těžká a rozlehlá mlha
střihnót (střihnô, střihneš, střihnó) čekat s napětím
střipek miska
střizbé, -á střízlivý, -á
stav splav
stinadlo popraviště
stolêca, stolêce židle
stončêt, stončit dorůstat (peří u housat)
strôžêna, strôžênê ostružina, ostružiny
stréc strýc
strakamakaté, -á, -y, -i pestrý, -á, -é, -ří
strakoš ťuhýk masojídek
strmiščêna strnišťová jetelina
strmisko strniště
strmisková řepa vodnice
struj oblečení
Sv. Řehoř volá sedláka do oračky (12. března)
svábolně svévolně
svajba svatba
svalníček rozchodník těžký (sedum acre)
Svatoján pálení ohně na sv. Jana Křtitele
svatojánsky kviti kopretina, kvítek čarovnický
svinsky hovno větrný vítr (rozhazující mandele na poli)
svitek beneše (v Náměšti na Hané)
svyst (svádim, svádiš, svádijó) svésti
syrnica polévka z tvarůžků nebo domácího sýra
tôšêt (tôšim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) tušit
tôňa tůně
tôžák lis na tvaroh
tôdêma, tôdem tudy
tôplované, -á, -y dvojnásobný, -á, -é
tôránek turán obecný (erigeron acris); čarovné kvítí, nosící štěstí
tôrkêň kukuřice
tôze velice
tôzinkê tolik (málo)
těžko, tiž, nétiž špatně, hůř, nejhůř
tělné tlustý
těpnót (těpnô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) udeřit - jemně (dok.)
tédeň týden
tépat (tépám, -áš, -á, -áme, -áte, -ajó) tlouci - lehce (nedok.)
taškê taštičky plněné povidly nebo krupicí
têlo, do têla týl, v týl
tahónek smyčka bot
tahónka tažná kráva
tajč sousedská (tanec)
tajak jako
takê rovněž
talíře květy kopretin
talijánka viržinka
tamocáď odtamtud
tanečnica taneční sál
taras opěrná zeď
tarmak dobytčí trh
třist (třesô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) třást
třizbé střízlivý
tehdová tehdy
tentok, tatok (tymtok, tótok) tento, tato (tímto, touto)
tentovat (tentôjô, tentôješ, tentôjó) dělat (cokoliv - univerzální sloveso)
teprov, teprová, teprov včêl teprve, teprve teď
tetina teta
tháček provázek, popruh u loktuše; u kalhot šle
tiha těžkost
tihla, tihelné cihla, cihelný
tihlêčka žehlička n. cihlička
tihnót (tihnô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vydat se (kam)
tin stín
toť, toťky (časově), toť, toťka (místně) onehdy, nedávno; (místně) tu, zde, tamhle
tož, tož tak nuže, tedy
toli tolik
trômbela přihlouplý
tróba trouba (jak zařízení na pečení, tak o člověku)
tróbka, tróbkê kremrole, trubička, -y z listového těsta
tróbské, -á, -y, -šči hloupý, -á, -é, -í
tród (bôde ti s tródem) špatný stav (bude ti špatně)
tragač trakař, kolečko bez bočnic
tragačnica povídavá, klevetivá žena (obvykle hubená)
trachta hostina
travnica loktuše (plachta) na trávu
trcek malá věc, drobek
trckat (trckám, -áš, -á, -áme, -áte, -aji) poskakovat, hopsat
trckavé hopkavý
trdelnica zabijačková polévka tmavá
trdelnik, trdelnica tanečník, tanečnice
trdlovat (trdlôjô, -eš, -e, -eme, -ete, -ôjó) tancovat (těžce), trmácet
trečaf káď
tremterem sem tam, zmateně
trháček košík na trhání ovoce
trile křik, povyk
trklé, -á, -y, -i přihlouplý, -á, -é, -í
trnčák koláč s povidly
trnčené povidlový
trnka (strom i ovoce) švestka; trnke - povidla
trnkê povidla
trocilka šiška chleba
trokê necky
trpělka chocholouš
trtat (trtám, -áš, -á, -áme, -áte, -aji) jít drobnými kroky
tryska troubel dýmky
tumrle, tumrdle kolotoč
tvargle, kvargle, tvaružkê syrečky, tvarůžky
tvaružek sléz (malva alcea)
tvrzeni pruh látky k trávnici (na odlehčení váhy držené rukama)
tyntych mušelín, organtin
uďam silák, obr
untrcajkê spodní kalhoty
untrholt zábava
vážkê váhy, dřevěná tyč na nošení putýnek s vodou
všóstnót (všóstnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) vtlačit se
všêva všivák
vědět (vim, viš, vi, vime, vite, vijó) vědět
věko, věka víko, víka
větřák větrný mlýn
vězdička, vězdičkê, vězda, vězdê hvězdička, hvězdičky, hvězda, hvězdy
vězdica kopretina
véška n. zvéška výška
Véšovice obec u Prostějova
véšplecht hláška
véřêt (véřô, véřiš, véřijó) vyjeveně hledět jako výr
véborné, -á, -y výborný, á, -é
véce, véca vajíčko, vajíčka
vékôp výkupné
véměna výminek
vénešně honosně
vénešné, vénešňéši, névénešňéši vychloubavý, -ější, nejvychloubavější
vépřeha oddech
véprava zdlouhavě činící, tzv. šuchtoš
vévoz úvoz, ale i skládka
vézva výzva
vêôžêt (vêôžêjô, -eš, -e, -emê, -ete, -êjó) využít
vêšňôpat (vêšňôpô, vêšňôpeš, vêšňôpó) vyslídit
vêščerbané měsiček vykrojený srpek měsíce
vêšprtat (vêšprtám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó) vyhrabat se pomalu odněkud
vêšprtnót (vêšprtnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) odstranit
vêštôchat (vêštôchám, vêštôcháš, vêštôchaji vytlačit (například sáně do kopce)
vêštárat (vêštárám, vêštáráš, vêštáraji) objevit
vêštárnót (vêštárnô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vydloubnout, vyrýpnout
vêštarovat (vêštarôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) odhalovat
vêňórat (vêňórám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó) vypátrat, vyčmuchat, vyslídit
vêžévat (vêžévám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) trávit (o jídle)
vêčênit (vêčênim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) vytýkat důrazně
včêl, včêlka, včêlky nyní, teď
včêléši současný, á, -é
vêřict (vêřeknô, vêřekneš, vêřeknó) vyřknout, vypovědět, říci
vêbêt (dceru) - vêbôdô, vêbôdeš, vêbôdó vyvdat
vêbřênknót (vêbřênknô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vymňouknout, udělat špatně
vêbřêskovat (vêbřêskôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vykřikovat halasně
vêcôdit (vêcôdim, vêcôdiš, vêcôdijó) vypít, vyprázdnit
vêcôcht kanál, odvádějící močůvku z chléva
vêcibrovat (vêcibrôjô, vêcibrôješ, vêcibrôjó) vychovat, naučit mravům
vêdrapovat (vêdrapôjô, vêdrapôješ, vêdrapôjó) dolovat
vêfóknót (vêfóknô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vyfouknout, koupit někomu před nosem
vêfrfnit (vêfrfnim, vêfrfniš, vêfrfnijó) pokazit
vêfrknót (vêfrknô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vypít, vyzunknout
vêhôdlované uhoněný
vêjit (vêndô, vêndeš, vêndó) vyjít (odněkud i podařit se)
vêkřákat (vêkřákám, -áš, -á, -ámê, -áte, -ajó) vylízat se z nemoci
vêklôdit (vêklôdim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) vyklidit
vêklôdit se (vêklôdim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó se) jít stranou, zmizet
vêkládat (vêkládám, vêkládáš, vêkládaji) vyprávět
vêklačêt (vêklačim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó vytlačit
vêklehtané, -á vyviklaný, -á
vêklehtat (vêklehtám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) vyviklat
vêkvérovat (vêkvérôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) vystrnadit, odstranit
vêlóchnót (vêlóchnô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vypít (rychle)
vêlit (vêlejô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vylít
vêlitat si (vêlicô si, vêliceš si, vêlicó si) vyběhat, opatřit si (aktivně)
vêlizat (vêlizám, vêlizáš, vêlizaji) vylézat
vêlizt (vêlezô, vêlezeš, vêlezó) vylézt
vêopechané, -á, -y mazaný, vykutálený, -á, -é
vêpôčené, -á, -y vystrčený, -á, -é
vêpôknót (jôž to vêpôklo) vypuknout (už to vypuklo)
vêpchat (vêpchám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) vypichovat
vêpchnót (vêpchnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) vypíchnout
vêpiglovat (vêpiglôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) vyžehlit
vêplôt (vêplôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) vyplivnout
vêpleščêt (vêpleščim, -iš, -ijó) vykulit (oči)
vêpleščené (-á, -y, -i) vykulený (-á, -é, -í)
vêpleščenec vêpleščená vykulenec (ten, kdo se všemu diví)
vêplknót (vêplknô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) snést vejce, ale i nevhodně něco říci
vêpučet (vêpučim, vêpučiš, vêpučijó) vypůjčit
vêpučivat (vêpučivám, vêpučiváš, vêpučivaji) vypůjčovat
vêrêt (vêrêjô, vêrêješ, vêrêjó) vyrýt
vêrêty vyryto, vyryté
vêrust (vêrostô, vêrosteš, vêrostó) vyrůst
vêsésnót (vêsésnô, vêsésneš, vêsésnó) vyhlédnout
vêsêsovat (vêsêsôjô, vêsêsôješ, vêsêsôjó) vyhlížet, zvědavě se dívat
vêsiravé vychrtlý, hubený
vêslepičêt (vêslepičim, vêslepičiš, vêslepičijó) prozradit, nevhodně říci
vêsmradit se (vêsmradim, vêsmradiš, vêsmradijó se) vyprdět se, jít na procházku
vêsočajzné, vêsočajzná, vêsočajzny vysoký, vysoká, vysoké (velmi - vysokánský, -á)
vêsoko, véš, névéš vysoko, výš, nejvýš(e)
vêtělópit se (vêtělópim, -iš, -imê, -ite, -ijó se) zjevit se z čista jasna
vařécha vařečka
vařbôchta tlustý, lenivý
vêvêskovat (vêvêskôjô, vêvêskôješ, vêvêskôjó) vykřikovat, křičet
vêviglané, vêviglaná, vêviglany vykývaný, -á, -é uvolněný, -á, -é
vêvinót (si nohô) (vêvinô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) vymknout (si nohu)
vêvirat (vêvirám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) vyvěrat
vêvrbit se (vêvrbim, -iš, -i, imê, -ite, -ijó se) vybarvit se, objevit se
vêvrznót se (vêvrznô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó se) zmizet nenápadně
vêvyst (vêvedô, vêvedeš, vêvedó) vyvést
vêziblé, -á, -y, -i vyzáblý, -á, -é, -í (vychrtlý)
vêziblena vyzáblá (žena)
vajda silný, tlustý a těžkopádný zároveň
vajska kořalka ze žita (jen asi 20%)
valašêt (valašim, valašiš, valašijó) lenošit
valêt (valim, vališ, valijó), jôž povalim jít, už půjdu
Valová říčka u Prostějova, začínající od soutoku Romže a Hloučely
vantrokê dřevěná srážka na mlýnském náhonu
varhánkê foukací harmonika
varmôžka škraloup tvořící se při rozpouštění másla
vdákat (vdákám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) na nekym prosit někoho o něco
vdajná na vdávání
veřtat dílna
vedléši sousední, soused
vedlivá vedle
vejit (vendô, vendeš, vendó) vejít (vejdu, vejdeš, vejdou)
velêčajzné velikánský
vemblód velbloud
vepřovica nepálená cihla
verônka slunéčko sedmitečné
vercajk nářadí
verglař, vergl flašinetář, flašinet, kolovrátek
veverôša veverka
veznót (veznô, vezneš, veznó) vzít
viřtle párky
vidět (vizô, vizeš, vidijó) vidět
vidlečkê jmelí
vigôla hruška
vichořêt se (vichořim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó se) rozčilovat se
vichor, vichořêsko virch, silný vítr
vintrok zimník
vitřêt (vitřim, vitřiš, vitřijó) jitřit
vjo hyjé - pokyn vozky k rozjezdu
vlášeni źíně
vlápat (vlápám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) plácat, tleskat (nedok.)
vlápnót (vlápnô, -eš, -e, -eme, -ete, -ó) vlepit, udeřit
vlňák vlněný šátek, přehoz ramen
vlažêté, -á, -y, -i vlhký, -á, -é, -cí
vlasatica kometa
vlaska lasice
vodica, vodička tanečnice s níž se tanečník “vodí“
vodni kos ledňáček
vokřéknót (vokřéknô, vokřékneš, vokřéknó) okřiknout
voli ôcho jitrocel
voznica dřevěná nádrž na vodu nebo močůvku tažená koňmi
voznica vozová plachta
vrš verš
vršena návrší
vrap vrásky
vyst (vedô, vedeš, vedó) vést
vzit (veznô, vezneš, veznó) vzít
vznyst (vznesô, vzneseš, vznesó) vznést
z keré do keré co si počít
z pořádkê od čísla k číslu, popořádku
za stara za starých časů, dříve
zôbit se (zôbim, zôbiš, zôbijó se) zubit se
zábarka záminka
záhrlák hliněný džbán s úzkým hrdlem
zálôda záludnost
zámět, zámětê závěj, závěje
zámora člověk na úmor, hubený člověk
zápověď díl, kde byla pastva zapovězena
záprtek zkažené vejce
zátočêna zatáčka
závdanek záloha
zóbkê krajky
zól, zóle sál, sály
zóvěřêt se (zóvěřim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) zpronevěřit se
zašôšknót (zašôšknô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) zašeptat
zaščôřêt se (zaščôřim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó se) zasmát se
zašmórané, -á, -y, -i umouněný, -á, -é, -í
zêma, zêmê zima, zimy
zêmnica zimnice
zababôšêt se (zababôšim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó se) zamotat se šátkem, uvázaným “na babku“
zabrančêt (zabrančim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) zaplakat
zagêglat (zagêglô, -eš, -e, -ámê, -áte, -ó) zašpinit
zagêglat (zagêglám, zagegláš, zageglaji) - nedok. ušpinit
zahrbócet (zahrbócim, -iš, -i, -ime, -ite, -ijó) zaburácet, zahřmět
zachômolêt (zachômolim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) zachumlat
zachrtósêt (zachrtósim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) zadávit, zardousit
zachtivavé, -á, -y chtivý, -á, -é
zaklôznat (zaklôznô, zaklôzneš, zaklôznó) zakázat
zakocóřet se (zakocóřim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó se) rozlobit se
zakodrcat (zakodrcám, zakodrcáš, zakodrcaji) zakolísat
zalikovat (zalikôjô, zalikôješ, zalikôjó) zatahovat cestu pentlemi (svatebčanům)
zalivat rozmaryn hojně pít, jako “do důchodu“
zamegotat zatřpytit
zapšknót (zapšknô, zapškneš, zapšknó) zasyknout
zapacknót (zapacknô, zapackneš, zapacknó) zakopnout, zaškobrtnout
zapackovat (zapackôjô, zapackôješ, zapackôjó) klopýtat
zapchnót (zapchnô, zapchneš, zapchnó) zapíchnout
zaracené, -á, -y, -i ztracený, -á, -é, -í (skoro, někde schovaný)
zaranô současně, najednou
zasky zase
zastavatel zástupce
zavéřêt (zavéřim, -iš, -i, imê, -ite, -ijó) vytřeštěně pohledět
zavazet (zavazim, zavaziš, zavazijó) překážet
zaviják závin, dlouhá buchta
zavróbit (zavróbim, -iš, -i, -ime, -ite, -ijó) zavinit, udělat si vroubek
zazenknót (zazenknô, -eš, -e, -emê, -ete, -ó) cinknout, zarachotit
zazerzené, zerzavé, zerzavá, zerzavy zrezavělý, rezavý, rezavá, rezavé (i o vlasech)
zbózet (se) (zbózim, zbóziš, zbózijó) budit (se)
zbêt (zbôdô, zbôdeš, zbôdó) zbýt
zbêti (nebêlo zbêti) zbytí, vyhnutí se něčemu (nebylo vyhnutí)
zbajat (zbajám, zbajáš, zbajajó) navést (dok.)
zbředit dostat “břed“, křeče
zbihat se (zbiháme se, zbihéte se, zbihaji se, zbihajó se) sbíhat se (o lidech)
zbor zbořeniště
zbrčenec zbrklý
zbunik zbojník
zdóvat (se) (zdóvám, zdóváš, zdóvaji) vzdouvat (se), nadouvat
zdovědět se (zdovim, zdoviš, zdovijó se) dozvědět se
zdrhnót (zdrhnô, zdrhneš, zdrhnó) utéci
zdur vzdor
zdylka n. dylka délka
ze štêrê, s deset asi tak čtyři, asi tak deset
zeškvrknót se (zeškvrknô, -eš, -knó se) scvrknout se
zebrat (zeberô, zebereš, zeberó) sebrat
zejit (zendô, zendeš, zendó) vzejít, ujmout se
zejit se (zendô, zendeš, zendó se) sejít se
zejit se (zende se mně - Tě - Vám - to) hodit se (hodí se mi - Ti - Vám - to)
zelênê nedozrálé ovoce
zelênê, zelêna byliny, bylina
zelené kuň kobylka (zelená)
zeměžlôť zeměžluč
zemětřas zemětřesení
zemsky, zemsky japka zemáky, brambory
zengnót (trôhla zengne) cinknout, zarachotit
zepsôt (zepsôjô, zepsôješ, zepsôjó) pomluvit, vynadat
zerz, zerzavé, zerzavá rez, rezavý, rezavá
zerzat (zerzám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) rezivět (nedok.)
zesliknót (zesliknô, zeslikneš, zesliknó) svléknout
zezerzat (zezerzám, -áš, -á, -ámê, -áte, -aji) zrezivět (dok.)
zgále oči - nelichotivě
zgarbê staré nářadí, náčiní
zgrblêt (zgrblim, zgrbliš, zgrblijó) skrblit, lakotit
zhôsta často
zhlavec polštář
zhližet (zhližim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) mračit se
zhlidáni mračení se
zhlidat (zhlidám, zhlidáš, zhlidaji) mračit se
zhlidné, -á pohledný, -á
zhlidnót se zahledět se (zahledí-li se nevěsta do komína,bude mít černooké děti)
zhnilé, zhnilá líný, líná
zhnilêna hniloba
zhurô vzhůru
zhurô pácem vzhůru nohama
zibst (ziblê mně rôkê) zábst (zábly mě ruce)
zkôsêt (zkôsim, zkôsiš, zkôsijó) zkusit
zkaze vzkazy
zlášč zvlášť, odděleně
zlé větr mrtvice
zlomirovat (zlomirôjô, -eš, -e, -emê, -ete, -ôjó) zpustošit
zmáchané, -á, -i napitý, napitá, napití
zmélêt se (zmélim, zméliš, zmélijó se) zmýlit se
zmata nesmysl
zmerčêt (zmerčim, zmerčiš, zmerčijó) spatřit
zmišêt (se) zmišim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó smíchat (se)
zmola výmol, rokle
zmrhalka, zmrhana děvče padlé, i svobodná matka
zoduvka, soduvka sodovka, limonáda
zohlé, zohlá zahnutý, zahnutá
zončêt (zončim, -iš, -i, -imê, -ite, -ijó) znít plně, zvučet
zpózet (zpózim, -iš, -i, -ime, -ite, -ijó) lozit
zpřikê napříč
zpošêka zešikma, šikmo, bokem
zprčené pokažený, nepovedený
zrust vzrůst
ztěkat se (ztěkám, ztěkáš, ztěkajó se) vztekat se
zteřêt, zteřêlé, zteřêlá ztrouchnivět, ztrouchnivělý, ztrouchnivělá
ztrnčené vylekaný, plašan
zvêklé, zvêklá, zvêkly, zvêkli zvyklý, zvyklá, zvyklé, zvyklí
zvemnót (zvemnô, -eš, -e, -emê, -ete, -nó) zesílit (jako stelná kráva, které “sílí vemeno“)
zvetit (se) (zvetim, zvetiš, zvetijó se) zvednout se, získat opět síly