Region Haná

Nejvýraznější národopisnou oblastí na Moravě je Haná. Název Haná se v pramenech objevuje již v 16. století, ale území takto označené bylo úzké, omezovalo se na část kolem stejnojmenné říčky, lišící se od ostatního okolí úrodností. Táhlo se tedy od Vyškovska na Kroměřížsko, Tovačovsko a teprve později na Prostějovsko, Olomoucko a Litovelsko. Pak se název přenášel dále na ta území, kde se mluvilo středomoravským-hanáckým nářečím. Docházelo tak k tomu, co vidíme u všech hlavních moravských nářečí, než je samotné etnografické jádro jeho mateřské oblasti.

 

Oblast zvaná střední Haná je ohraničena zhruba spojnicemi měst Olomouc, Prostějov, Vyškov a Boskovice. Je součástí regionu Střední Morava.

V 19. století se na Hané vyvinuly jedny z nejokázalejších krojů na Moravě. Tradice hanáckého folklóru a venkovské umění se udržuje dodnes v lidových zvycích, obřadech a slavnostech. Nepočítáme-li zmíněná centra oblastí, jsou tradiční místa hanáckého folklóru a umění také Náměšť na Hané, Cholina, Kostelec na Hané, Doloplazy, Příkazy, Velká Bystřice, Němčice nad Hanou a Troubky nad Bečvou.

Haná je rovinatou oblastí, kterou se jako modrá nit proplétá řeka Morava. Klimatické podmínky, zvláště v nížinách, určují zemědělskou a potravinářskou produkci Olomouckého kraje (potravinářská pšenice, sladovnický ječmen,chmel, masný průmysl, mlékárenství). V kraji je zejména zastoupen průmysl strojírenský, zpracovatelský, potravinářský, dřevozpracující a farmaceutický.

Je bohatá na historii, lidové tradice a kulturu. Docházelo zde k mísení kultur. U Olomouce vzniky německé jazykové ostrůvky (Slavonín, Hněvotín, Nemilany) i místa s původním židovským obyvatelstvem (Prostějov, Boskovice, Úsov). Z pohledu epika je to kraj Krále Ječmínka, rybníků, lužních lesů a zlatých lánů obilí.