Historie souboru

Prvopočátky národopisného snažení v Kostelci na Hané jsou spojeny se folklórním souborem Hanácká beseda. Vznik se datuje do roku 1938 a před 2. světovou válkou získal velkou popularitu. V té době přichází do Kostelce na Hané spisovatelka Ludmila Hořká-Šindelářová z Kravař na Hlučínsku a shromáždila kolem sebe děvčata a chlapce se zájmem o lidové písně a tance. Zpočátku hanácký soubor vystupoval s Hlučínskými tanci, ale později nacvičili i Hanáckou svatbu a Moravskou besedu. Od té doby soubor vystupoval pod názvem Hanácká beseda. Do konce roku 1945 měl soubor 150 členů.

Krojovaná skupina z Kostelce na Hané (ze zvykoslovných slavností v Prostějově v roce 1883)

První velkou akcí byla Okresní Hanácká dožata konaná 19. 8. 1945 v Kostelci na Hané. Byla to první slavnost po osvobození na okrese, kterou natáčel rozhlas. Kromě letních akcí pořádala Hanácká beseda i akce zimní, hlavně plesy. O tyto plesy bylo ohromné množství zájemců. Později hanácký soubor pořádal plesy i v okolních vesnicích a městech. Roku 1947 byl konán zájezd do Brna s pásmem Hanácké právo a tance. Poté se členové spolku účastnil Soutěže hanáckého kroje v Dolanech u Olomouce, na které získali šest cen. Na přehlídku krojů celé republiky odjelo roku 1950 do Prahy dvacet členů a byli vybráni do čela průvodu. O tři roky později se účastní Krajské dožaté v Náměšti na Hané se scénou Dokončení mírových žní v Kostelci na Hané, která se líbila filmařům a natočili ji. V srpnu 1957 natáčí Čs. Televize barevný film Sladovnický ječmen určený pro propagaci na světové výstavě v Bruselu. Ještě téhož roku vystupuje soubor při příležitosti devadesátých narozenin Petra Bezruče a celé pásmo je vysíláno Čs. Televizí. Po ukončení Spartakiády v Praze, které se zúčastnili, většina chlapců nastoupila základní vojenskou službu a nábor nových členů neuspěl.

Po dvanáctileté přestávce obnovila Hanácká beseda svoji činnost. Noví členové využívají zkušenosti bývalých členů souboru a činnost se bohatě rozvíjí. Po několika úspěšných letech, kdy se soubor prezentoval na mnoha přehlídkách a vystoupeních odchází roku 1978 opět většina chlapců na základní vojenskou službu a činnost ustává.

K novému oživení dochází až v roce 1982, kdy se vedoucím souboru stává Jan Kadlec ml., syn známého uměleckého vedoucího souboru Klas z Kralic na Hané. Folklórní soubor rozvíjí svoji činnost při Klubovém zařízení Městského národního výboru v Kostelci na Hané a začíná si psát kroniku. Dosavadní název Hanácká beseda se v roce 1989 na popud J. Kadlece ml. mění na současný Hanácký folklórní soubor Kosíř. Důvodem byla shoda v názvu se souborem z Kojetína. Při hledání nového jména nemuseli jít členové daleko, v blízkosti Kostelce na Hané je dominantou kopec Kosíř a hanácký soubor se pojmenoval po něm.

Jak již bylo řečeno, v září roku 1982 zahájil hanácký soubor svoji činnost v základní sestavě: Z. Staník, J. Ošťádal, Fr. Synek, L. Synek, I. Bubeník, J. Schiell, I. Navrátil, J. Svoboda, J. Petržela, E. Bubeníková, J. Švédová, I. Synková, J. Vinklerová, A. Synková, D Petrželová, M. Kintrová, A. Přecechtělová a E. Hirtová. Z tohoto výčtu je patrno, že je převaha dívek, což představuje určité obtíže při obsazování do tanců. Dalším členem vedení byla paní Jana Balcarová, která se starala o organizaci souboru, hudbu a zajišťovala vystoupení. Jako kostymérka se uplatnila paní Libuše Nezvalová. Věnovala se výšivkám zástěr, kapesníků, límcům ke košilím nebo vázání šátků a jako jediná v Kostelci na Hané pro celý původní folklórní soubor udržovala nádheru štípaných rukávců a obojků. Funkci lidového vypravěče s dokonalou hanáčtinou při vystoupeních vykonával Josef Košťálek. Nyní se jí úspěšně zhostil Vojtěch Menšík. Pan Kadlec, jako umělecký vedoucí, téměř vůbec nestavěl na tradicích Hanácké besedy a snažil se vybudovat vše od začátku. Provedl drobné změny na krojích. Sjednotil je a upravil podle svého nejlepšího přesvědčení, které historicky podložil. V roce 1987 zrušil například štípané rukávce.

Další krize hanáckého souboru nastává v roce 1999, kdy se rozpadla hanácká muzika, která soubor doprovázela při vystoupeních. V tomto roce hanácký opouští soubor i choreograf a umělecký vedoucí p. Kadlec ml.. 

Přátelství a obětavost tanečních členu, udržela folkórní soubor Kosíř v této krizi a nejen to vytvořili i novou choreografii u dvou zapomenutých tanců, vedení souboru se ujala B. Režná a MUDr. B. Dostál. Vystupovalo se z nahrávek z CD nosičů a postupem času se dávala dohromady nová hanácká muzika pod vedením primášky Zdenky Smutné. Členové hanácké muziky: Z. Smutná, Mgr.L. Svoboda, F. Smutný, M. Pluháček, P. Lužný a J. Mrázek. I když se obsazení členů, s věkovou hranicí 20 – 55 let, souboru mění, jádro se stále drží. Láska k folklóru tyto lidi sblížila natolik, že se setkávají i v soukromém životě.